Sylabus
Probírá etapy historického vývoje maďarštiny, podává přehled rysů důležitějších období (jako je staromaďarština, raná a pozdější staromaďarština, středomaďarština a novomaďarština).
Přehledem historického vývoje maďarštiny ozřejmuje historické příčiny zákonitostí současné maďarštiny: hláskové systémy, systémy morfémů atd.
Vývoj těchto systémů a subsystémů probírá podle období a jazykových vrstev. Zvláštní pozornost věnuje rozšiřování systémů fonémů, vzniku a odumírání jejich jednotlivých elementů, dále pak jejich vlivu na podobu změn u morfémů. Osvětluje obohacování subsystémů morfémů, změny v podobě a funkci jejich elementů, pojednává o vytváření slovní zásoby a proměnách forem větné skladby.
Anotace
Přednáška se zabývá charakteristickými rysy a vztahy synchronie a diachronie a dvěma hlavními faktory historie jazyků: konstantností a proměnlivostí. Probírá jednotlivé podněty ke změnám a probírá teleologické a kauzální vztahy, u kauzálních si všímá vnějších faktorů (společenských, hospodářských, zeměpisných, politických atd.), faktorů ovlivňujících myšlení a vnitřních (těch, které jsou v jazyce přítomny a vyplývají z jazykového systému) , dále pak vlivu cizích jazyků.
Na četných příkladech dokazuje význam jednotlivých pramenů maďarštiny v poznávání její minulosti: tedy probírá jazykové památky rozmanitých typů, příklady z příbuzných jazyků, cizích jazyků, dnešní maďarský jazykový standard, příklady z jednotlivých dialektů, a závěry, k nimž dospěl obecný jazykozpyt.
Probírá etapy historického vývoje maďarštiny, podává přehled rysů důležitějších období (jako je staromaďarština, raná a pozdější staromaďarština, středomaďarština a novomaďarština).
Přehledem historického vývoje maďarštiny ozřejmuje historické příčiny zákonitostí současné maďarštiny: hláskové systémy, systémy morfémů atd.
Vývoj těchto systémů a subsystémů probírá podle období a jazykových vrstev. Zvláštní pozornost věnuje rozšiřování systémů fonémů, vzniku a odumírání jejich jednotlivých elementů, dále pak jejich vlivu na podobu změn u morfémů.
Osvětluje obohacování subsystémů morfémů, změny v podobě a funkci jejich elementů, pojednává o vytváření slovní zásoby a proměnách forem větné skladby.
Všechna tvrzení dokládá konkrétními údaji z jazykových památek jednotlivých období.