Záměrem jednosemestrální přednášky je na různých výkladech jednoho (Smetanova) díla ukázat, v historickém horizontu od počátku 19. století, jak se přístupy k hudebním dílům proměňovaly v souvislosti s osobností vykladače respektive analytika, jeho zakotvením v dobové vkusové, estetické i umělecké orientaci, s jeho ideou slova prostředkujícího hudbu, která se projevila v různých akcentech na verbalizaci těch kterých aspektů kompozic. Samozřejmě budeme současně sledovat proces utváření a kodifikace analytických nástrojů ve vztahu k otázkám, k nimž má různě profilovaná analýza pomoci nalézat odpověď. Jako východisko pro ilustraci záměru může posloužit polemika Albana Berga s Hansem Pfitznerem o Schumannovo Snění a její následující muzikologické interpretace.
Přednáška předpokládá alespoň základní "naukové" znalosti modelů vytvořených pro tonální hudbu (formy,harmonie).