Hudba jako součást liturgie klade skladatelům i interpretům specifické otázky a úkoly, jež zpravidla vedou k odlišným postojům k předchozí tradici, módním vlnám, estetickým konceptům než v případě tvorby hudby „světské“. V 17. a 18. století je tento vztah snad nejdynamičtější z celých evropských dějin hudby.
Cílem kursu je proto nabídnout hlubší vhled do podmínek vzniku vybraných skladeb, jejich liturgických, textových, hudebně estetických i praktických souvislostí, rozšířit analytické nástroje a tím (snad) i celkové porozumění této hudbě. Během lekcí budou studována vybraná díla C.
Monteverdiho, V. A.
Michny, M. A.
Charpentiera, H. I.
F. Bibera, J.
D. Zelenky, G.
B. Pergolesiho, W.
A. Mozarta ad.