Sylabus
4. 10.
Úvodní hodina 11. 10.
CULLER, Jonathan D. 2002. “Co je to teorie?” Krátký úvod do literární teorie. Vyd. 1. Brno: Host, s. 9-25. 18. 10.
SOLIE, Ruth A. 1993. “Approaches to the Discipline: Changing the Subject.” Current Musicology, 50, s. 55-65. 25. 10.
TAYLOR, Diana. 2003. “1. Acts of Transfer” [část “The Archive and the Repertoire”]. The Archive and the Repertoire: Performing Cultural Memory in the Americas. Durham: Duke University Press, s. 16-33. 1. 11.
OCHOA GAUTIER, Anna María. 2014. “Introduction: The Ear and the Voice in the Lettered City’s Geophysical History,” Aurality: Listening and Knowledge in Nineteenth-Century Colombia. Durham: Duke University Press, s. 1-20. 8. 11. (+ 6. 11. 18.00 Martha Feldman)
FELDMAN, Martha and Judith T. ZEITLIN. 2019. “The Clamor of Voices.” In Feldman, Martha and Judith T. Zeitlin, eds. The Voice as Something More: Essays toward Materiality. Chicago: The University of Chicago Press, s. 3-33. 15. 11. Studijní týden 22. 11.
EIDSHEIM, Nina Sun. 2019. “Introduction. The Acousmatic Question: Who Is This?” The Race of Sound: Listening, Timbre, and Vocality in African American Music. Durham and London: Duke University Press, s. 1-14. 29. 11.
BIRDSALL, Carolyn. 2012. “Mobilising Sound for the Nation at War.” Nazi Soundscapes: Sound, Technology and Urban Space in Germany, 1933-1945. Amsterdam: Amsterdam University Press, s. 103-119. 6. 12.
CUSICK, Suzanne G. 2015. “Towards an acoustemology of detention in the ‘global war on terror’” In Born, Georgina, ed. Music, sound and space: transformations of public and private experience. Cambridge: Cambridge University Press, s. 275-292. 13. 12.
Hodina odpadá 20. 12.
Hodina odpadá 3. 1.
RIEDEL, Friedlind. 2020. „Atmospheric relations: Theorising music and sound as atmoshpere.“ In Friedlind Riedel and Juha Tovinen, ed. Music as Atmoshphere: Collective Feelings and Affective Sounds. London and New York: Routledge, s. 1-19. 10. 1.
KAZNACHEEVA, Anna. 2023. “Nostalgie po svobodě, která nebyla: Kapela HRISTINA a queer estetika v současné ruské populární kultuře.” In Tereza Havelková a Vít Zdrálek, ed. Zvuk, gender, identita: Studie ke kulturní analýze hudby.” Praha: Karolinum. 17. 1.
Diskuse závěrečných témat
(Změny vyhrazeny)
Anotace
Kurz prostřednictvím četby a diskuse vybraných textů seznamuje s různými přístupy ke studiu hudby - metodami jejího zkoumání, kladením otázek a způsoby psaní o ní. Zaměřuje se zejména na texty vzniklé od 90. let 20. století, kdy se zkoumání hudby začalo radikálně měnit pod vlivem obecnějšího teoretického myšlení v humanitních vědách (poststrukturalismus, genderová studia, postkoloniální kritika, sociologická teorie a další), kdy do té doby relativně pevně ohraničené muzikologické disciplíny (historická hudební věda, etnomuzikologie, studia populární hudby a další) spolu začaly vést intenzívnější dialog a kdy se prosadily také dříve spíše okrajové oblasti zkoumání (například studia zvuku). Kurz si klade za cíl na vybraných konkretně zaměřených i obecnějších textech seznámit s těmito směry bádání.
Kurz probíhá formou pravidelné četby a diskuse předepsaných textů.
V rámci bakalářského studia patří tento kurz do linie kulturního studia hudby a etnomuzikologie - navazuje na Úvod do etnomuzikologie z LS prvního ročníku a připravuje na vstup do Semináře soudobé hudební kultury v LS druhého ročníku, respektive povinně volitelného Semináře kulturní analýzy hudby ve třetím ročníku.
Kurz je povinný pro studující jednooborového bakalářského studia, ostatní zájemci jsou však také vítáni. Kurz nemá prerekvizity. Kurz je prerekvizitou Semináře soudobé hudební kultury.