Čtecí seminář: Poststrukturalismus a jeho recepce v humanitních vědách v textech vybraných latinskoamerických autorek*ů

Sylabus

16.2 - 1. Poststrukturalismus, obrat k jazyku a Latinská Amerika: Prvotní recepce v kontextu vlastní intelektuální tradice a.

DUSSEL, Enrique, Filosofie Osvobození – Z Hlediska praxe utlačených, in: Filosofický Časopis, vol. 40, no. 6, 1992, s. 1007-1024. b. DUSSEL, Enrique, Modernity, European Empires, Colonialism and Capitalism: towards an understanding of the trans-modernity process, in: Theologies and Cultures - Rethinking Globalization, vol. 1, no. 1, 2004, s. 24-50. c.

DILLET, Benoît, MACKENZIE, Iain, PORTER, Robert, The Edinburgh Companion to Poststructuralism, Edinburgh University Press, Edinburgh 2016, s. 47-92 (2. a 3. kapitola). 2.3. - 2. Od poststrukturalismu k postkolonialismu: Latin American Subaltern Studies Group a.

LASS founding statement, “Founding Statement", in: boundary 2, vol. 20, no. 3, 1993, s. 110-121. b. RODRIGUEZ, Ileana, La encrucijada de las Estudios Subalternos: Postmarxismo, desconstruccionismo, postcolonialismo y Multiculturalismo, in: Texto y Teoría: Estudios Culturales, vol. 31, Brill, Leiden 2001, s. 5-47. 30.3. - 3.

Grupo modernidad/colonialidad/decolonialidad a. MIGNOLO, Walter, Local Histories/Global Designs: Coloniality, Subaltern Knowledges, and Border Thinking, Princeton University Press, Princeton 2000, s. 49-88 (1. kapitola). b.

QUIJANO, Aníbal, Coloniality of Power and Eurocentrism in Latin America, in: International Sociology, vol. 15, no. 2, 2016, s. 215-232. c. MALDONADO TORRES, Nelson,On the Coloniality of Being: Contributions to the Development of a Concept, in: Cultural Studies, vol. 21, no. 2-3, 2007, s. 240-270. 13.4. - 4.

Dekoloniální feminismus a queer teorie a. LUGONES, Maria, Toward a Decolonial Feminism, in: Hypatia, vol. 25, no. 4, 2010, s. 742-759. b.

LEAL REYES, Carlos Alberto, Sobre los usos y abusos de lo queer: una revisión desde las ciencias sociales y humanas, in: FLORES GRAJALES, María Guadalupe, VILLEGAS MARTÍNEZ, Víctor Saúl, Estudios de género y teoría queer desde América Latina y el Caribe: una aproximación al cuerpo y la identidad, Universidad Autónoma del Estado de México, Toluca 2022, s. 125-149. c. ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, Etnocentrismo y colonialidad en los feminismos latinoamericanos: complicidades y consolidación de las hegemonías feministas en el espacio transnacional, in: ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, GÓMEZ CORREAL , Diana, OCHOA MUÑOZ, Karina (eds.), Tejiendo de otro modo:feminismo, epistemología y apuestas descoloniales, Editorial Universidad del Cauca, Popayán 2014, s. 309-324. 20.4. - 5.

Kritická teorie rasy a intersekcionalita a. GUTIÉRREZ, Mónica, LECHUGA-PEÑA, Stephanie, Latina/o/x Critical Race Theory (LatCrit) in Social Work Praxis, in: Advances in Social Work, vol. 22, no. 2, 2022, s. 605-627. b.

PERÉZ HUBER, Lindsay, Using Latina/o Critical Race Theory (LatCrit) and Racist Nativism To Explore Intersectionality in the Educational Experiences of Undocumented Chicana College Students, in:Educational Foundations, vol. 24, no. Win-Spr, 2010, s. 77-96. 27.4. - 6.

Post-marxismus a. LACLAU, Ernesto, MOUFFE, Chantal, Hegemony and Socialist Strategy: Towards a Radical Democratic Politics, ed. 2, Verso, New York 2001, vii–s. 5 (Preface+Introduction). b.

BORON, Atilio A., Embattled Legacy: "Post-Marxism" and the Social and Political Theory of Karl Marx, in: Latin American Perspectives, vol. 27, no. 4, 2000, s. 49-79. 11.5. - 7. Alterglobalizace, indigenní hnutí a post-humanismus a.

ESCOBAR,Arturo, El lugar de la naturaleza y la naturaleza del lugar: ¿globalización o postdesarrollo?, in: LANDER, Edgardo (ed.), La colonialidad del saber: eurocentrismo y ciencias sociales - Perspectivas latinoamericanas, CLASCO, Buenos Aires 1993, s. 108-138. b. RIVERA CUSICANQUI, Silvia, La noción de ‘derecho’ o las paradojas de la modernidad postcolonial: indígenas y mujeres en Bolivia, en: ESPINOSA MIÑOSO, Yuderkys, GÓMEZ CORREAL , Diana, OCHOA MUÑOZ, Karina (eds.), Tejiendo de otro modo:feminismo, epistemología y apuestas descoloniales, Editorial Universidad del Cauca, Popayán 2014, s. 121-135. c.

JIMÉNEZ DEL VAL, Nasheli, GUASCH, Anna Maria, Indigenismo(s)/indigeneidad: hacia una soberanía de lo visual, en: Epistemologías indígenas e imaginación artística, vol. 7, no. 1.,2020, s. 1-12.

Anotace

Ačkoliv se poststrukturalismus od 60. let vyvíjel zejména jako kritická literární teorie, která zkoumala koncepty a struktury, na nichž stála evropská modernita, jako směr myšlení překonal hranice literární vědy i Evropy a proměnil humanitní a sociálně vědní obory po celém světě. Jeho recepce v neevropských regionech byla ovlivněna místními intelektuálními tradicemi – v Latinské Americe například teologií osvobození nebo teorií dependence, zároveň ale obsahovala též kritiku poukazující na jeho silné zakotvení v evropském osvícenském universalismu, který nebral v potaz jiné systémy vědění, tedy například systémy vycházející z různých indigenních tradic.

Poststrukturalismus jako směr myšlení zahrnuje široké spektrum heterogenních přístupů, konceptů a teorií, které akcentují pluralismus a odmítají totalizující výklady dějin a společnosti, jakož i nárok na objektivitu. V centru jeho zájmu stojí především moc a mocenské vztahy, které formují společnost, její struktury a její kulturní reprezentace. Tyto vztahy se snaží odhalit pomocí jejich dekonstrukce. Poststrukturalistické přístupy zároveň zdůrazňují, že význam kulturních znaků a reprezentací se neustále mění, stejně, jako se proměňují i struktury, které nejsou pevně dané. V tomto procesu je zdůrazňována role jazyka, který utváří naše chápání reality a je kritizován logocentrismus, který je vlastní západnímu myšlení. Poststrukturalismus se tedy soustředí na zkoumání diskurzů jako souborů výpovědí.

Cílem kurzu je studující seznámit především se současnými autorkami a autory z Latinské Ameriky, které poststrukturalistické myšlení ovlivnilo, a dál jej ve svých textech rozvíjí. Snahou kurzu je zároveň vybočit z tradičního výkladu, který poststrukturalismusprezentuje výhradně na příkladu děl několika francouzských autorů. Studující získají přehled o tom, jak se poststrukturalismus promítl a stále promítá do studia rasy, genderu, kolonialismu nebo původních obyvatel*ek a rovněž o tom, jak byl kritizován – ať už kvůli své eurocentričnosti nebo příliš velkému důrazu na jazyk.