Syllabus
1. Co je a co znamená informační politika ve vývoji společnosti 1.1 Subjekty ovlivňující tvorbu a uplatňování informační politiky - stát a ústřední orgány státní správy, regiony a orgány místní samosprávy, instituce a podniky, politické strany a zájmové skupiny, jednotlivci jako občané, jednotlivci jako zaměstnanci. 1.2 Problémové klastry informační politiky (podle I.
Rowlandse) a jejich dekompozice. 1.3 Hlavní vztahy řešené informační politikou: stát - region, stát - občan, veřejný sektor - soukromý sektor. Základní a sektorová informační politika podle F.
Hortona. 1.4 Instrumenty a hlediska informační politiky. Nové trendy ovlivňující informační politiku nejvyspělejších demokracií - uplatnění tzv. "e-demokracy" podle zdroje: www.cyprg.arizona.edu. 2.
Základní pojmy, procesy a vztahy, s nimiž informační politika pracuje 2.1 Informace, informační služby a informační produkty. Co je předmětem informačních trhů. 2.2 Data, informace, poznatek, znalost.
Anglický výraz "knowledge" a jeho dvojí význam. 2.3 Vlastnosti informace z hlediska ekonomických vztahů podle B. Durieuxe. 2.4 Informace a filozofie státní administrativy podle J.
Patočky. 2.5 Vývoj vládních postojů k telekomunikačním technologiím jako k základnímu prostředku šíření informací ve společnosti. 3. Legislativní rámec soudobého světového vývoje informační politiky a soudobá česká informační legislativa 3.1 Výchozí legislativní dokument demokratické informační politiky - Všeobecná listina (deklarace) základních lidských práv a svobod.
Její články a odstavce vztahující se k informačním problémům společnosti. 3.2 Pojem "spole čenská smlouva" a dekompozice legislativního rámce informační sféry společnosti. Tři hlavní větve tvorby a uplatňování "informační legislativy" - svoboda šíření informace, ochrana před nelegálním šířením informací, ochrana duševního vlastnictví. 3.3 Legislativa vztahující se k zajištění svobodného šíření informací.
Doplňková legislativa k tomu - tiskové a knihovnické zákony. 3.4 Legislativa vztahující se k ochraně osobních údajů. Doplňkově problematika ochrany právních subjektů a státu před šířením "citlivých" informací.
Elektronický podpis. 3.4 Ochrana duševního vlastnictví. WIPO. 3.5 Autorské zákonodárství, copyright a "elektronický copyright". 3.6 Průmyslové právo.
Patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména a označení původu. 4.1 Daniel Bell a jeho pojetí "postindustriální společnosti". 4.2 Alvin Toffler a jeho "Třetí vlna". Tofflerovo vidění vývoje civilizace ve světle rozvoje internetu na přelomu 20. a 21. století. 4.3 Francis Bacon a jeho vliv jako filozofa na soudobé teorie vývoje společnosti z hlediska významu poznání. 5.
Informační ekonomie 5.1 Teoretická a ideologická východiska koncepce postkomunistické ekonomie v ČR v 1. polovině 90. let 20. století. Informace v neoklasické ekonomické teorii Hayeka, Buchanana, Friedmana a dalších. 5.2 Moderní - informační pojetí ekonomie založené na Taylorismu.
Fritz Machlup jako její zakladatel. 5.3 Marc Porat a jeho definování čtyř makroekonomických sektorů v moderní ekonomice - agrárního, industriálního, servisního a informačního. Dekompozice informačního sektoru. 5.4 Pokračovatelé Porata - Schement, Martinová, Greenspan, Hayes a další.
Nová ekonomika podle EUROSTAT. 6. Informační sektor v postindustriální společnosti 6.1 Definování informačních povolání v postindustriální ekonomice na základě Poratovy koncepce. 6.2 Základní informační profese podle N.
Mooreho. 6.3 Klasifikace zaměstnání podle ISCO a KZAM. 7. Vymezení soudobé informační sféry jako předmětu informační politiky šesti informačními okruhy 7.1 Okruh publicistiky, resp. masmedií a úloha tiskových, resp. informačních agentur v tomto okruhu. 7.2 Okruh archívnictví a archívních informačních systémů. 7.3 Okruh informací ve společenské správě. 7.4 Okruh hospodářských informačních systémů a služeb. 7.5 Okruh informací pro výzkum, vývoj a technický rozvoj. 7.6 Okruh informací v kultuře a oblasti trávení volného času 8.
Vývojové historické zdroje soudobého informačního průmyslu 8.1 Vznik komerčních informačních služeb a systémů zpracování a šíření informací v polovině 19. století - tzv. kancelářské informační systémy pro analýzy hospodaření podniků (příklad Dun and Bradsreet) a systémy burzovního zpravodajství a informačních analýz (příklad Dow Jones). 8.2 Počátky a rozvoj komerčních dokumentačních služeb ve vědě a technice na přelomu 19. a 20. století (příklady historických kořenů dnešních světově proslulých databází INSPEC, CAS nebo COMPENDEX). 9. Vznik a vývoj okruhu informačních služeb ve vědě, vývoji a technickém rozvoji 9.1 Původ daného okruhu ve službách odborných a vědeckých knihoven.
Tři hlavní zdroje vzniku dokumentalisticky orientovaných služeb - literární dokumentace v průmyslových podnicích, dokumentační služby na technických vysokých školách a literární podpora vědecké spolkové činnosti. 9.2 Podstata vzniku a odlišení dokumentačního a později informačního směru od knihovnictví a zejména od veřejných knihovnických institucí a jejich poslání. 9.3 Vznik a vývoj světové informační komunity a její kooperativní programy. 9.4 FID - stručná historie organizace a její význam pro rozvoj informatizace společnosti v globálním měřítku. 9.5 IFLA stručná historie, soudobé poslání a organizační principy a globální programy z hlediska informační politiky. 10. Specifika vývoje informačních systémů a institucí u nás do konce předlistopadového vývoje 10.1 Počátky české dokumentalistiky v 19. století. 10.2 Tvorba technicko-dokumentačních středisek v ČSR mezi dvěma světovými válkami. 10.3 Základy moderní koncepce soustavy technicko-dokumentačních středisek.
Soutěž Masarykovy akademie práce, návrh S. Medonose způsob jeho realizace v prvních poválečných letech. 10.4 Vývoj oblasti technických informací v konfrontaci s knihovnictvím pod vlivem komunistické ideologie po únoru 1948.
První vlna likvidace TDS v údobí stalinismu 1. poloviny 50. let. Vznik UTEIN a úloha K.
Havlíčka. 10.5 Nový rozmach technicko-informačních služeb v údobí destalinizace na konci 50. let. Impulz VINITI v tehdejším SSSR a úloha tzv. technokratické větve vedení KSČ na tvorbě progresivní státní informační politiky orientované na technický pokrok. 10.6 Budování čs. soustavy VTEI podle západních modelů.
Vládní usnesení 606/1959 a proti tomu komunistický knihovnický zákon z téhož roku. Úloha A. Merty a K.
Gutha. Vznik UVTEI v roce 1966 a působení státních informačních programů v 70. a 80. letech. 10.7 Vrcholné stadium vývoje vědeckotechnických informačních služeb v tehdejším Československu na konci 80. let.
Systém Ústřední technické základny a široké využívání západních informačních databází kromě sociálních a humanitních oborů. 11. Příklady vývoje moderní informační politiky ve vyspělých demokratických zemích Evropy 11.1 Informační politika Spolkové republiky Německo. - Vznik prvních celostátních řídících a koordinačních center vědecko-informační soustavy v 60. letech (IDW, ZMD).
Programy budování soustavy odvětvových a specializovaných informačních center (FIZ) v 70. a 80. letech. Státní informační programy orientované na tvorbu informačních databází a vznik celosvětově působících databázových center, souborných katalogů a dokumentových dodavatelských služeb (STN International, DIMDI, ZDB, JASON, SUBITO atd.) Soudobá německá informační politika orientovaná na budování informační společnosti. 11.2 Informační politika Francie. - Dokumentalistické tradice od vzniku FID.
Počátky moderní informační politiky založené na telematických technologiích. Státní program Téletel-Minitel Budování výzkumné sféry, úloha CNRS a národního informačního centra INIST spolu se soustavou odvětvových a regionálních informačních center spolu s původně národním databázovým centrem Télésystémes-Questel.
Soudobá francouzská informační politika - informatizační program ESPT z roku 2000. 11.3 Britská informační politika. - Britská rada pro vědecké a technické informace, vládní úřad OSTI a anglosaské pojetí knihovnictví a vědecko-informačních institucí. Budování British library a v ní databázového centra BLAISE.
Vliv USA a Britský akademický internet JANET. Programy britského parlamentu a vlády v oblasti informatizace v 90. letech 20. století a po roce 2000 - BIG, CoPI, BOPCAST aj. 11.4 Příklady progresivních koncepcí státní informační politiky v malých evropských zemích - Finsko, Belgie, Nizozemsko aj. 12.
Informační politika Evropské unie 12.1 Vznik a a hlavní vývojové etapy Unie. Dnešní status, organizace a procesní pořádek při tvorbě legislativy a významných politických a hospodářských rozhodnutí. 12.2 První informatizační programy tehdejší EHS v 70. a 1. polovině 80. let - EURONET, DIANE, Docdel. 12.3 Tvorba evropských institucí pro mezinárodní koordinaci a standardizaci rozvoje informační technologie a koncepce velkých výzkumných informatizačních programů od 2. poloviny 80. let. Úloha CEPT, ECTRA, ETO a technologie ISDN.
Databázové centrum ECHO (později I'M Europe, dnes portál KnowEurope). 12.4 Programy ESPRIT, IMPACT a INFO 2000. Konce
Annotation
The economic, sociologic, cultural, legislative, and politiccal background of formating national and multinational concepts of governing the information sector in the modern democratic society are given by the lecturer and discussed with the students the following colloquiums. The main themes are: What is the information policy today, relations between information policy and information economy, information legislation, traditions and recent development of information policy in Czech republic, France, Germany, Great Britain and in several small European countries. Information policy of European Union and of the USA.