Sylabus
1. Co je a co znamená informační politika ve vývoji společnosti 1.1 Subjekty ovlivňující tvorbu a uplatňování informační politiky - stát a ústřední orgány státní správy, regiony a orgány m ístní samosprávy, instituce a podniky, politické strany a zájmové skupiny, jednotlivci jako občané, jednotlivci jako zaměstnanci. 1.2 Problémové klastry informační politiky (podle I.
Rowlandse) a jejich dekompozice. 1.3 Hlavní vztahy řešené informační politikou: stát - region, stát - občan, veřejný sektor - soukromý sektor. Základní a sektorová informační politika podle F.
Hortona. 1.4 Instrumenty a hlediska informační politiky. Nové trendy ovlivňující informační politiku nejvyspělejších demokracií - uplatnění tzv. "e-demokracy" podle zdroje: www.cyprg.arizona.edu. 2.
Základní pojmy, procesy a vztahy, s nimiž informační politika pracuje 2.1 Informace, informační služby a informační produkty. Co je předmětem informačních trhů. 2.2 Data, informace, poznatek, znalost.
Anglický výraz "knowledge" a jeho dvojí význam. 2.3 Vlastnosti informace z hlediska ekonomických vztahů podle B. Durieuxe. 2.4 Informace a filozofie státní administrativy podle J.
Patočky. 2.5 Vývoj vládních postojů k telekomunikačním technologiím jako k základnímu prostředku šíření informací ve společnosti. 3. Legislativní rámec soudobého světového vývoje informační politiky a soudobá česká informační legislativa 3.1 Výchozí legislativní dokument demokratické informační politiky - Všeobecná listina (deklarace) základních lidských práv a svobod.
Její články a odstavce vztahující se k informačním problémům společnosti. 3.2 Pojem "společenská smlouva" a dekompozice legislativního rámce informační sféry společnosti. Tři hlavní větve tvorby a uplatňování "informační legislativy" - svoboda šíření informace, ochrana před nelegálním šířením informací, ochrana duševního vlastnictví. 3.3 Legislativa vztahující se k zajištění svobodného šíření informací.
Doplňková legislativa k tomu - tiskové a knihovnické zákony. 3.4 Legislativa vztahující se k ochraně osobních údajů. Doplňkově problematika ochrany právních subjektů a státu před šířením "citlivých" informací.
Elektronický podpis. 3.4 Ochrana duševního vlastnictví. WIPO. 3.5 Autorské zákonodárství, copyright a "elektronický copyright". 3.6 Průmyslové právo.
Patenty, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména a označení původu. 4.1 Daniel Bell a jeho pojetí "postindustriální společnosti". 4.2 Alvin Toffler a jeho "Třetí vlna". Tofflerovo vidění vývoje civilizace ve světle rozvoje internetu na přelomu 20. a 21. století. 4.3 Francis Bacon a jeho vliv jako filozofa na soudobé teorie vývoje společnosti z hlediska významu poznání. 5.
Informační ekonomie 5.1 Teoretická a ideologická východiska koncepce postkomunistické ekonomie v ČR v 1. polovině 90. let 20. století. Informace v neoklasické ekonomické teorii Hayeka, Buchanana, Friedmana a dalších. 5.2 Moderní - informační pojetí ekonomie založené na Taylorismu.
Fritz Machlup jako její zakladatel. 5.3 Marc Porat a jeho definování čtyř makroekonomických sektorů v moderní ekonomice - agrárního, industriálního, servisního a informačního. Dekompozice informačního sektoru. 5.4 Pokračovatelé Porata - Schement, Martinová, Greenspan, Hayes a další.
Nová ekonomika podle EUROSTAT. 6. Informační sektor v postindustriální společnosti 6.1 Definování informačních povolání v postindustriální ekonomice na základě Poratovy koncepce. 6.2 Základní informační profese podle N.
Mooreho. 6.3 Klasifikace zaměstnání podle ISCO a KZAM. 7. Vymezení soudobé informační sféry jako předmětu informační politiky šesti informačními okruhy 7.1 Okruh publicistiky, resp. masmedií a úloha tiskových, resp. informačních agentur v tomto okruhu. 7.2 Okruh archívnictví a archívních informačních systémů. 7.3 Okruh informací ve společenské správě. 7.4 Okruh hospodářských informačních systémů a služeb. 7.5 Okruh informací pro výzkum, vývoj a technický rozvoj. 7.6 Okruh informací v kultuře a oblasti trávení volného času 8.
Vývojové historické zdroje soudobého informačního průmyslu 8.1 Vznik komerčních informačních služeb a systémů zpracování a šíření informací v polovině 19. století - tzv. kancelářské informační systémy pro analýzy hospodaření podniků (příklad Dun and Bradsreet) a systémy burzovního zpravodajství a informačních analýz (příklad Dow Jones). 8.2 Počátky a rozvoj komerčních dokumentačních služeb ve vědě a technice na přelomu 19. a 20. století (příklady historických kořenů dnešních světově proslulých databází INSPEC, CAS nebo COMPENDEX). 9. Vznik a vývoj okruhu informačních služeb ve vědě, vývoji a technickém rozvoji 9.1 Původ daného okruhu ve službách odborných a vědeckých knihoven.
Tři hlavní zdroje vzniku dokumentalisticky orientovaných služeb - literární dokumentace v průmyslových podnicích, dokumentační služby na technických vysokých školách a literární podpora vědecké spolkové činnosti. 9.2 Podstata vzniku a odlišení dokumentačního a později informačního směru od knihovnictví a zejména od veřejných knihovnických institucí a jejich poslání. 9.3 Vznik a vývoj světové informační komunity a její kooperativní programy. 9.4 FID - stručná historie organizace a její význam pro rozvoj informatizace společnosti v globálním měřítku. 9.5 IFLA stručná historie, soudobé poslání a organizační principy a globální programy z hlediska informační politiky. 10. Specifika vývoje informačních systémů a institucí u nás do konce předlistopadového vývoje 10.1 Počátky české dokumentalistiky v 19. století. 10.2 Tvorba technicko-dokumentačních středisek v ČSR mezi dvěma světovými válkami. 10.3 Základy moderní koncepce soustavy technicko-dokumentačních středisek.
Soutěž Masarykovy akademie práce, návrh S. Medonose způsob jeho realizace v prvních poválečných letech. 10.4 Vývoj oblasti technických informací v konfrontaci s knihovnictvím pod vlivem komunistické ideologie po únoru 1948.
První vlna likvidace TDS v údobí stalinismu 1. poloviny 50. let. Vznik UTEIN a úloha K.
Havlíčka. 10.5 Nový rozmach technicko-informačních služeb v údobí destalinizace na konci 50. let. Impulz VINITI v tehdejším SSSR a úloha tzv. technokratické větve vedení KSČ na tvorbě progresivní státní informační politiky orientované na technický pokrok. 10.6 Budování čs. soustavy VTEI podle západních modelů.
Vládní usnesení 606/1959 a proti tomu komunistický knihovnický zákon z téhož roku. Úloha A. Merty a K.
Gutha. Vznik UVTEI v roce 1966 a působení státních informačních programů v 70. a 80. letech. 10.7 Vrcholné stadium vývoje vědeckotechnických informačních služeb v tehdejším Československu na konci 80. let.
Systém Ústřední technické základny a široké využívání západních informačních databází kromě sociálních a humanitních oborů. 11. Příklady vývoje moderní informační politiky ve vyspělých demokratických zemích Evropy 11.1 Informační politika Spolkové republiky Německo. - Vznik prvních celostátních řídících a koordinačních center vědecko-informační soustavy v 60. letech (IDW, ZMD).
Programy budování soustavy odvětvových a specializovaných informačních center (FIZ) v 70. a 80. letech. Státní informační programy orientované na tvorbu informačních databází a vznik celosvětově působících databázových center, souborných katalogů a dokumentových dodavatelských služeb (STN International, DIMDI, ZDB, JASON, SUBITO atd.) Soudobá německá informační politika orientovaná na budování informační společnosti. 11.2 Informační politika Francie. - Dokumentalistické tradice od vzniku FID.
Počátky moderní informační politiky založené na telematických technologiích. Státní program Téletel-Minitel Budování výzkumné sféry, úloha CNRS a národního informačního centra INIST spolu se soustavou odvětvových a regionálních informačních center spolu s původně národním databázovým centrem Télésystémes-Questel.
Soudobá francouzská informační politika - informatizační program ESPT z roku 2000. 11.3 Britská informační politika. - Britská rada pro vědecké a technické informace, vládní úřad OSTI a anglosaské pojetí knihovnictví a vědecko-informačních institucí. Budování British library a v ní databázového centra BLAISE.
Vliv USA a Britský akademický internet JANET. Programy britského parlamentu a vlády v oblasti informatizace v 90. letech 20. století a po roce 2000 - BIG, CoPI, BOPCAST aj. 11.4 Příklady progresivních koncepcí státní informační politiky v malých evropských zemích - Finsko, Belgie, Nizozemsko aj. 12.
Informační politika Evropské unie 12.1 Vznik a a hlavní vývojové etapy Unie. Dnešní status, organizace a procesní pořádek při tvorbě legislativy a významných politických a hospodářských rozhodnutí. 12.2 První informatizační programy tehdejší EHS v 70. a 1. polovině 80. let - EURONET, DIANE, Docdel. 12.3 Tvorba evropských institucí pro mezinárodní koordinaci a standardizaci rozvoje informační technologie a koncepce velkých výzkumných informatizačních programů od 2. poloviny 80. let. Úloha CEPT, ECTRA, ETO a technologie ISDN.
Databázové centrum ECHO (později I'M Europe, dnes portál KnowEurope). 12.4 Programy ESPRIT, IMPACT a INFO 2000. Konce
Anotace
Cílem předmětu je získání základních vědomostí a utvoření ucelené představy o poslání, organizaci, ekonomii a legislativě jako na základech, na nichž je stavěna moderní informační politika. Pochopení principů, jimiž se řídí tvorba koncepcí systémů veřejných informačních služeb v jednotlivých státech, jejich politických a hospodářských seskupeních a také globálně, a to se zvláštním zřetelem k aktuální problematice rozvoje světové informační infrastruktury, světových a zvláště evropských projektů informatizace společnosti.
Uvedení do základních principů tvorby a uplatňování informační politiky ve vyspělých západních demokraciích v konfrontaci s vývojem u nás a ve vybraných bývalých totalitních režimech. Osvojení základní znalosti soudobého legislativního rámce české státní informační politiky i jeho zahraničních vzorů a zdrojů.
Hlubší proniknutí do vybraných problémových okruhů informační politiky cestou aktivní účasti studentů ve výuce na základě cíleně zadávaných témat referátů a k nim rozvíjené diskuse.