1/ 23. 10.
Úvod do tématu:
Struktura výuky
Požadavky k absolvování: prezentace & výsledný projekt, doporučená literatura ke studiu; výběr projektů a témat k prezentacím.
Kontext: dlouhé 19. století
Host – Dr. Roar Lishaugen, University of Oslo:
Centrálně řízená knižní kultura a její recepce
Příprava na 13.11.
Darnton, Robert. 2007. "What is the history of books?" Revisited.
Modern Intellectual History 4(3): 495-508. https://dash.harvard.edu/bitstream/handle/1/3403039/darnton_revisited.pdf?sequence=2
Stručné přehledové prezentace na jedno z následujících témat (5 min):
Nakladatelské podnikání na přelomu 18. a 19. stol.
Velké nakladatelské domy 2. poloviny 19. stol.
Vznik a působení Spolku českých knihkupců a nakladatelů
Klub moderních nakladatelů Kmen
Nakladatelská krize v první polovině 30. let a její překonání
Situace českých nakladatelství za protektorátu a v letech 1945-49 2/ 13. 11.
Co jsou dějiny nakladatelství a distribuce?
Kniha a její recepce jako předmět interdisciplinárního zkoumání [SHARP]
Hlavní témata, otázky a představitelé oboru ‚book studies‘
„knižní komunikační okruh“ (Darnton)
Frankofonní a anglosaská výzkumně analytická tradice
Centrálně řízená knižní kultura a její transformace koncem 20. století
Příprava na 11.12.
Prezentace projektů (10 min); 3/ 11. 12.
Prezentace projektů (10 min);
Formativní hodnocení - zpětná vazba a závěrečné poznámky k předmětu.
Cílem předmětu je uvést studenty a studentky do problematiky dějin a historiografie nakladatelství a knižní distribuce, souvisejícího základního pojmového aparátu, tematických okruhů, a výzkumných metod. Pomocí historických exkurzů do 19. století a se zvláštním důrazem na druhou polovinu 20. století, si budeme klást otázku, jak se relativně tradiční instituce mediální produkce a recepce (knihtisk - nakladatelství - distribuce - prodej - čtení) adaptovala na rozvoj multimediálního kontextu závěru dvacátého století? Cílem je zároveň prezentovat obraz širšího společensko-kulturního a politického zázemí daného „knižního komunikačního okruhu“ (Darnton), včetně role knihy a čtení v období formování a rozvoje čtoucí veřejnosti a veřejné sféry (Habermas, Chartier), evropských národních hnutí a nacionalismů (Hroch) a následných světových válečných konfliktů, včetně války studené (Janáček, Knapík, Šmejkalová).
Předmět by tak měl posloužit jako obecné východisko pro následující, specializované disciplíny studijního programu.