Sylabus
10.3.
Úvod: Metody, přístupy, teoretické školy, požadavky k zápočtu prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A., PhDr. Jiřina Šmejkalová, CSc.
Trávníček: Výzkumy čtenářů a čtení v ČR; představení linie statistické i kvalitativní (čtenářské životopisy) – metodologie, zázemí, práce v terénu, výsledky.
Šmejkalová: Stručný úvod do klíčových teoretických přístupů k dějinám čtení v kontextu současné historiografie knihy (book studies).
Doporučená literatura
Šmejkalová J. with Michael Wögerbauer and Claire Madl, “De-Centering the History of Reading. The Perspective of the Czech Lands 1750–2021”, in IMZENTRUM: Das Buch. Forschungen, Projekte, Reflexionen am Zentrum für Buchwissenschaft. Eine Bilanz der ersten Jahre. Für Christine Haug. Herausgegeben von Johannes Frimmel, Waldemar Fromm, Helen Müller und Marcel Schellong. München/Wiesbaden: Harrassowitz 2021, 235-249.
Šmejkalová J., “Jak psát dějiny knihy?“ in Lenka Pořízková a Jiřina Šmejkalová (eds.), Co jsou dějiny knihy? Antologie textů k dějinám a teorii knižní kultury, Praha: Academia, 2021, 9-26.
Trávníček, J. Rodina, škola a knihovna. Náš vztah ke čtení a co ho ovlivňuje. Praha/Brno: Národní knihovna ČR /Host 2019.
Trávníček, J. Česká čtenářská republika. Generace – fenomény – životopisy. Praha/Brno: Ústav pro českou literaturu AV ČR/Host 2017. 24.3.
Zdroje a data
Dr. Roar Lishaugen, Mgr. Stefan Segi, Ph.D.
Roar Lishaugen: Jak správně číst: poúnorové normativní diskurzy o čtení
Hlavním tématem bude transformace české čtenářské kultury podle tzv. „sovětských modelů“ po roce 1948, zejména pak otázka, jak pracovat s dobovými normativními dokumenty. Zejména se budeme věnovat fenoménům „čtenářských besed“ a „čtenářských deníků“ a problematice dopadu normativního diskurzu ve světle dobových výzkumů.
Literatura:
Lishaugen, R. & Jiřina Šmejkalová – «Reading East of the Berlin Wall» (2019)
Lishaugen, R. – «Incompatible Reading Cultures: Czech Common Readers and the Soviet Mass Reader Concept in the early 1950s» (2014)
Stefan Segi - Čtení v době internetu a fandomu
Zaměříme se na způsoby, kterým se čtenářství projevuje na internetu v podobě participace na aktivitách fandomů spojených s populárními fikčními univerzy. Zaměříme se zejména na otázku fanfikce, encyklopedií a diskusních fór.
Jenkins, Henry. Convergence culture: where old and new media collide. New York: New York University Press, 2008. xi, 353 s. ISBN 978-0-8147-4295-2.
Abbasová, Veronika. Fanfikce: ženská literatura nového věku. Vydání první. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2018. 173 stran. ISBN 978-80-7308-775-3. 28.4.
Staří, noví a aktivní čtenáři v kultuře socialistického realismu (50. léta 20. století) – PhDr. Petr Šámal, Ph.D., Ing. Pavel Janáček, Ph.D.
Blok bude věnován normativnímu diskursu nového čtenáře, způsobům vytváření nového čtenáře prostřednictvím kulturních institucí, jako byla cenzura nebo lidové knihovnictví, a čtenářské praxi tzv. obyčejného čtenáře literárních seriálů (románů na pokračování) vycházejících v novinách a časopisech v období československého stalinismu. Snahy o řízení čtenářů v období 50. let 20. století; normotvorný diskurz bude konfrontován s konkrétním dobovým textovým materiálem (studie P. Janáčka o reakcích čtenářek na prózy sovětské autorky Koptajevové).
Literatura:
Šámal, P.: „Modelování české čtenáře“, in Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých let 20. století (s edicí seznamů zakázaných knih). Praha, Academia 2009, s. 94-149
Catalano, A.: Rudá záře nad literaturou. Česká literatura mezi socialismem a undergroundem. Brno, Host 2010
Schmarc, V.: Země lyr a ocele. Subjekty, ideologie, modely, mýty a rituály v kultuře českého stalinismu. Praha, Academia 2017
Trávníček, J.: Česká čtenářská republika. Generace, fenomény, životopisy. Brno, Host 2017
Lishaugen, R.: Incompatible Reading Cultures, Scando-Slavica 60 (2014), č. 1
Dobrenko, E.: The making of the state reader. Social and aesthetic contexts of the reception of Soviet literature. Stanford, Stanford University Press 1997
Link na soubory s literaturou: studie R Lishaugena, Dobrenko Making of the State Reader, a kapitola ze Soustružníci … (Modelování české čtenáře): https://data.ucl.cas.cz/index.php/s/NZnYPZBbCVWOzs2 12.5.
Sondy do minulosti – Mag. Dr. Michael Wögerbauer, Mgr. Claire Madl, PhD, Mgr. Jan Budňák, Ph.D.
Jazyk čtenáře: jak vytvořit nový jazyk pro novou společnost.
V první části budeme sledovat úlohu čtení v moderní společnosti v zakládajícím momentu zavedení povinné školní docházky se zvláštním ohledem na otázku jazyka: reforma školství jako nástroj ke germanizaci českého obyvatelstva nebo úspěch vzhledem k cíli alfabetizaci? Svědectví V. V. Tomka ukáže, že čtení zaujalo klíčové místo v habsburské školské politice. Budeme klast otázku, do jaké míry se čtení mělo stát nástrojem státního dozoru a společenské soudržnosti, a jaký prostor byl vynechaný pro individuální apropriaci.
Dobré by bylo, kdyby studenti měli přečteny 2 kapitoly dějin čtení, ale hodinu bude koncipována jako induktivní diskuse tohoto úseku:
W. W. Tomek: Paměti z mého žiwota. Praha 1904, přibližně s. 10-22.
Druhá část se zaměřuje na čtenářský aspekt “překladovosti” (Vladimír Macura) jakožto jednoho z ústředních témat českého literárního života první poloviny 19. století: čtení v jednom jazyce (většinou v němčině, ale také v latině, francouzštině apod.) pro účel psaní v jazyce druhém (tj. čeština), který se pomocí kulturních technik související se čtením (např. zapisování poznámek, excerpování, referování, překládání apod.) konstruuje jako moderní literární jazyk. Pokusíme se analyzovat tyto kulturní techniky na základě vybraných korespondencí, zápisníků a překladů.
Literatura:
Vladimír Macura, Překladovost, in: týž, Znamení zrodu a České sny. Eds. Kateřina Piorecká a Milena Vojtková. Praha: Academia, 2015, s. 69-89. (Text je volně přístupný.)
Gertraude Zand, Zápisník Boženy Němcové, jeho německé zdroje a výpisky ze Stifterových Studií, in: Dagmar Mocná, Dalibor Tureček (edd.), Tradicí stvořena. Jaroslavě Janáčkové k devadesátinám. Praha: ÚČL, 2020, s. 12-24.
Karel Hynek Mácha, Literární zápisníky, deníky, dopisy. Praha: Odeon, 1972. (Text je volně přístupný.)
Dělnický čtenář mezi měšťanským a masovým subjektem
Čtenářství druhé poloviny 19. a začátku 20. století se často označuje jako čtenářství měšťanské, jako „měšťanská kultura čtení“. Dělnický čtenář (resp. čtenářka) je pak jedním z nových fenoménů, které se ve druhé polovině 19. století objevují. Většina prací zabývajících se dělnickým čtenářem a čtením v dělnickém prostředí (západní Evropy) této doby jej však nestaví do ostré opozice vůči čtenáři měšťanskému/občanskému (bürgerlich), ale konstruuje určitou podobu prolínání, překryvu, hybridity těchto čtenářských praktik. Jonathan Rose ukazuje silnou přítomnost „měšťanského“ literárního kánonu ve čtení britského proletariátu, Martyn Lyons popisuje dělnické čtenářské praktiky ve Francii 19. století spojením „improvisation and reverance“, čímž myslí z dnešní pohledu paradoxní spojení autodidaxie dělnických čtenářů (improvisation) s respektem, ba úctou (reverance) vůči měšťanskému kánonu. Přezkoumat, respektive zpřesnit tuto tezi je úkolem práce s vybranými egodokumenty dělnických čtenářů z českých zemí (v češtině i v němčině, např. Ferdinand Hanusch, Karl Kneschke, František Halas st., Josef Pojar, Ladislav Zápotocký, Václav/Wenzel Holek).
Způsob zakončení – zápočet, esej 7-10 NS
Počet kreditů - 4
Anotace
Na základě originálních pramenů z 18.-21. století osvětlí mezioborový tým přednášejících specifické rysy dějin čtení ve střední Evropě v dialogu s nejnovějšími metodologickými podněty evropských studií o čtení.