1. Stav domácí literatury v době otevření země a modernizace.
2. Na cestě ke světové literatuře.
3. Návrat k domácí tradici – Společnost přátel tuše a další autoři.
4. Naturalismus a reakce na něj.
5. Skupina Bříza a modernismus: literatura období Taišó.
6. Škola nového vnímání: Kawabata Jasunari a Jokomicu Riiči.
7. Nová poezie „šintaiši“; vývoj moderní japonské poezie od konce
19. století do
2. světové války.
8. Proletářská literatura a literatura v době
2. sv. války.
9. Atomová literatura a další navazující poválečná tvorba: nová literatura v době americké okupace.
10. Literatura mladých autorů i zavedených tradicionalistů v období
50. a
60. let.
11. Ženský proud v japonské literatuře.
12. Japonská literatura od roku 1970, literární trendy v
80. a
90. letech
20. století.
13. Současná japonská literatura od roku 1990 do současnosti.
Přednášky jsou úvodem do dějin moderní japonské literatury. Cílem je, aby se studenti dokázali orientovat v komplikovaném vývoji literárních žánrů, škol a směrů, které se po převratu Meidži v r. 1868 vyvíjely pod silným vlivem evropské a americké literatury a literární vědy.
Během tohoto vývoje se na literárním kolbišti střetávaly myšlenky tradicionalistů zdůrazňujících staleté kořeny japonského písemnictví a stoupenců nové prózy, nového verše i nového divadla žehrajících na zaostalost domácí literární produkce. Látku k literárnímu ztvárnění tak v poslední třetině 19. století a ve 20. století tvořil barvitý korpus událostí, prožitků i myšlenek, z nichž se rodily nové a nové literární texty.