Syllabus
1. Slovo a věta. Utváření větných členů v japonštině. Větné členy podle japonské školní gramatiky.
2. Větné členy a větný rozbor podle Takahašiho.
3. Minoru Watanabe: utváření japonské věty - větné členy.
4. Minoru Watanabe: utváření japonské věty - věta.
5. Minoru Watanabe: adverbální, příslovečné a kontextové částice a jejich syntaktická specifika.
6. Souvětí v japonštině: obsahové věty (nominalizace, interogativní výrazy, citace)
7. Souvětí v japonštině: přísloveční věty (způsobové, časové, příčinné, důvodové, účelové)
8. Souvětí v japonštině: přísloveční věty (podmínkové)
9. Souvětí v japonštině: přívlastkové věty
10. Souvětí v japonštině: souřadné souvětí
11. Syntaktická specifika mluveného a psaného jazyka.
12. Analýza větších jazykových celků na úrovni gramatiky, větné perspektivy a širšího jazykového i mimojazykového kontextu.
13. Posuny významů - gramatikalizace, subjektivizace, intersubjektivizace v japonštině.
Annotation
Předmět navazuje na přednášku Japonský jazyk a jazykověda a. Nabízí ucelený výklad problematiky skladby japonské věty.
V první části představuje vývoj popisu fungování japonské věty. Představen bude větný rozbor dle japonské školní gramatiky, jeho rozšířená varianta dle Taró Takahašiho a teorie utváření japonské věty dle Minoru Watanabeho.
Dále bude věnována pozornost jednotlivým typům souvětí, jejich utváření a konkrétním jazykovým prostředkům, které se jej účastní. Tyto jazykové prostředky budou porovnávány s důrazem na jejich významové a funkční rozdíly.
Mluvnické jevy budou demonstrovány na příkladech ze současné psané japonštiny, v níž mají komplikované jazykové struktury vysokou frekvenci výskytu. Závěr přednášky bude věnován jednak fungování větších jazykových celků a to především z hlediska koheze a z hlediska aktuálního členění a jednak významovým a funkčním posunům jazykových prostředků.
