Sylabus
1. Charakteristické rysy japonského myšlení
2. Počátky neokonfuciánského myšlení v Japonsku a proces pojaponšťování čínských vzorů
3. Tradice školy textového kriticismu (kogaku) a návrat k počátkům konfuciánského učení (Itó Džinzai, Ogjú Sorai)
4. Krize neokonfucianismu a vzestup školy národní vědy (kokugaku) a západních učení (rangaku)
5. Formování moderního japonského myšlení po otevření Japonska a v počátečním období éry Meidži
6. Počátky akademické filozofie na přelomu19. a20. století
7. Moderní japonské myšlení v meziválečném období (Hatano Seiiči, Wacudži Tecuró, Tanabe Hadžime)
8. Nišida Kitaró a Kjótská filozofická škola
9. Marximus, anarchismus a levicové myšlení v Japonsku
10. Tradice křesťanského myšlení v moderním Japonsku
11. Japonské myšlení a ideologie v období hospodářského růstu
12. Intelektuální rámec feminismu v Japonsku
13. Západní filozofie versus východní kulturní tradice – postmodernismus v současném Japonsku
Anotace
Přednáška seznamuje studenty se základními problémy vývoje japonského myšlení v předmoderním a moderním období. Zvláštní pozornost je věnována především procesu postupného budování korpusu moderního myšlení v Japonsku. Těžiště je proto věnováno jednotlivým proudům ve vývoji tokugawského neokonfucianismu včetně jeho hlavních rivalů – školy národní vědy (kokugaku) a proudu západních věd (rangaku). Druhá polovina kurzu je věnována základnímu problému moderní japonské filozofie, tj. hledání spojnice mezi západní filozofií a tradičními japonskými duchovními (filozoficko náboženskými) koncepty.
Paralelně s přednáškou studenti absolvují i seminář, ve kterém se setkají se základními filozofickými texty v originále i překladech a získají tak komplexní vhled do problematiky moderního japonského myšlení.