Sylabus
1. Moderna-obecný úvod, počátky v Evropě (ukázky); Moderna-Slovinsko I (Cankar, Župančič).
2. Moderna-Slovinsko II (Kette, Murna); Moderna-Chorvatsko I (Polić-Kamov, Matoš).
3. Moderna-Chorvatsko II (Vojnović, Begović, Šimunović); Moderna-Srbsko I (Skerlić, Stanković, Jakšić, Dučić, Rakić).
4. Moderna-Srbsko II (Petković-Dis, Ćurčin, Luković, Nušić); Dozvuky realismu-Makedonie I (Prličev, Černodrinski).
5. Dozvuky realismu-Albánie (Zako-Çajupi, Mjeda , Asdreni, Fishta.); Moderna-Bulharsko I (Slavejkov, Javorov)
6. Moderna-Bulharsko II (Debeljanov, Smirnenski); Moderna-Bosna a Hercegovina (Šantić, Ćorović, Ćazim-Ćatić)
7. Rumunská literatura od pozdního romantismu k synchronizaci s evropským modernismem.
8. Literární proudy mezi světovými válkami-Slovinsko I (Kosovel, Kocbek, Mrzel); Literární proudy mezi světovými válkami-Slovinsko II (Kreft, Grum).
9. Literární proudy mezi světovými válkami-Chorvatsko I (Krleža, Šimić, Cesarec, Ujević); Literární proudy mezi světovými válkami-Chorvatsko II (Tadijanović, Šop, Majer, Kolar).
10. Literární proudy mezi světovými válkami-Srbsko I (Maksimović, Crnjanski, Petrović, Ćosić); Literární proudy mezi světovými válkami-Srbsko II (Dedinac, Davičo, Ristić, Popović). Literární proudy mezi světovými válkami-Bosna a Hercegovina (Samokovlija, Marković, Muradbegović)
11. Literární proudy mezi světovými válkami-Makedonie (Iljoski, Panov, Racin); Literární proudy mezi světovými válkami-Albánie (Konica, Noli).
12. Literární proudy mezi světovými válkami-Bulharsko I (Pelin, Jasenov, Milev); Literární proudy mezi světovými válkami-Bulharsko II (Vapcarov, Bagrjana).
13. Literární proudy mezi světovými válkami-Rumunsko: specifičnost rumunské avantgardy: anticipace a mnohotvárnost, protikladné tendence v rumunské meziválečné poezii: tradicionalismus a modernismus.
Anotace
Cílem přednášky je, pokud pomineme jen slabě se objevující naturalismus, pochopit období tzv. modernismu, tedy období konce 19. a poč. 20. stol., kdy se balkánským literaturám konečně daří „dostihnout“ soudobé evropské trendy a dokonce se do nich i zapsat (symbolismus, expresionismus). Vývoj v rumunské a albánské literatuře měl
řadu odchylných tendencí. Nezbytné je, aby se studenti seznámili s literární kritikou tohoto období. Traumata balkánských válek, vznik Albánie, a 1. sv. války a následný vznik S.H.S. a Rumunska v nových hranicích umožnily nebývalý rozvoj všech druhů literatury i literární kritiky. V první řadě by měl být při výuce kladen důraz na reflexi utrpení ze světové války (např. Nušić, Budak). Následně je třeba studentům objasnit, co se stalo s modernismem a které další směry v meziválečném období existovaly a jak byly společností vnímány (surrealismus, futurismus).
Dalším velmi výrazným tendencím, jako je expresionismus, sociálně kritický (až krajně levicový) proud, ruralismus
či pokusy o reflexi soudobých společenských přeměn, je třeba věnovat pozornost hlavně na základě četby, aby byla podstata těchto směrů jasná. Nutné je též objasnit rozdíly mezi tendencemi v západní a střední Evropě a
Balkánem a také na menší rozdíly uvnitř jihoslovanských literatur. Zajímavá je pozice albánské emigrantské literatury (USA). Opět je nezbytné, aby studenti znali některé divadelní hry a četli ukázky literární kritiky.