Sylabus
1. Periodizace vývoje albánského etnického areálu. Přehled a stručná analýza základní literatury.
2. Teorie o původu Albánců ve světle moderní vědy a politické manipulace.
3. Albánci ve středověku a raném novověku: byzantské dědictví, postava Skanderbega mezi mýtem a fakty.
4. Osmanské období albánských dějin, počátky albánského písemnictví.
5. Počátky albánského národního obrození: význam albánských kolonií v Itálii, Bukurešti, Istanbulu a Egyptě.
6. Albánci v době velké východní krize: počátek politické emancipace, Prizrenská liga, pilíře albánské národní identity.
7. Albánci na počátku
20. století: mladoturecká revoluce, Manastirský kongres, balkánské války, vyhlášení nezávislosti Albánie a formování hranic albánského státu.
8. Albánci za první světové války a v době meziválečné, vláda Ahmeta Zogu.
9. Druhá světová válka, formování komunistické strany a nástup komunismu v Albánii.
10. Albánský komunistický režim do roku 1948: vztahy s Jugoslávií, západní Evropou, situace Albánců mimo Albánii.
11. Albánie součástí sovětského bloku (1948-1961).
12. Cesta do izolace: albánsko-čínské spojenectví, sebeizolace země, Hodžův kult osobnosti, albánská každodennost za socialismu.
13. Pád komunismu na počátku
90. let
20. století, doba transformace a albánský faktor v procesu rozpadu bývalé Jugoslávie.
Anotace
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními fázemi historického vývoje Albánců a s klíčovými otázkami albánských dějin, které jsou podstatné k pochopení aktuálních historicko-politických reálií jak albánského etnického prostoru, tak obecněji jihovýchodní Evropy. Důraz je kladen na seznámení s teoriemi albánské etnogeneze, dále se přednášky zabývají složitým procesem formování albánské národní identity v závěru 19. a na počátku 20. století.
Náležitá pozornost je rovněž věnována období 20. století, především druhé světové válce a vývoji v druhé polovině 20. století. Při analýze a interpretaci historických faktů je uplatněn komparativní přístup, a to jak v rámci areálu, tak i v celoevropském kontextu.