1. Periodizace bulharského národního obrození - jeho vnitřní chronologie a hlavní střediska. 2.
Rané obrození - osobnost Paisije Chilendarského a jeho žáka Sofronije Vračanského. 3. Od 20. let 19. století do krymské války (1856) - nové školské tendence, boj za nezávislou církev (Neofit Bozveli) a vznik novobulharské sylabotónické poezie (Najden Gerov). 4.
Literární situace po krymské válce (1856) - sentimentalismus, poezie Dobriho Čintulova a pokus o národní epos revolucionáře Georgiho S. Rakovského. 5.
Počátky obrozenského dramatu (Dobri Vojnikov, Vasil Drumev). 6. Renesanční osobnost Petka R.
Slavejkova. 7. Makedonští básníci a sběratelé folkloru a mystifikace Veda Slovena, české objevování bulharské slovesnosti. 8.
Vznik bulharské umělecké prózy (Vasil Popovič, Vasil Drumev, Ilija R. Blăskov). 9.
Literatura 70. let 19. století (obecné vývojové rysy, periodika a vznik kritiky). 10. Literatura versus revoluce - Ljuben Karavelov a Christo Botev jako vrcholné umělecké zjevy obrozenského období a ohlas jejich díla v Čechách. 11.
Od osvobození na práh moderny - literatura 80. let 19. století (obecné vývojové rysy, dvě literární centra - Plovdiv a Sofie; Zachari Stojanov a jeho Zápisky z bulharských povstání, Konstantin Veličkov a Stojan Michajlovski). 12. Patriarcha bulharské literatury Ivan Vazov. 13.
Realistická próza přelomu 80. a 90. let 19. století (Todor G. Vlajkov, Michalaki Georgiev, Aleko Konstantinov).
Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními momenty novodobého literárního vývoje v bulharském jazykovém prostředí. Je tedy koncipována jako úvod do bulharské literatury epochy národního obrození, jež je vzdáleným ohlasem evropského racionalismu a osvícenství v literatuře a kdy se začínají paralelně s procesem národní emancipace zároveň formovat novodobé literární formy, a období následujícího – od osvobození
Bulharska (1878) do nástupu moderny (90. léta 19. století). Posluchači se v ní seznámí s hlavními specifiky literárního vývoje ve sledovaném období – s problematikou vzniku a vývoje žánrů novobulharské umělecké literatury a s kanonickými osobnostmi a díly bulharské literatury téměř celého 19. století (kromě modernistů sdružených kolem časopisu Misăl). Pozornost bude věnována rovněž evropskému kontextu bulharského literárního vývoje vymezeného období a srovnání s obdobnými procesy v českém prostředí. Bude sledována
úloha literatury ve společnosti a její postupné proměny zahrnující vzájemné vazby mezi národně emancipačními procesy a literaturou, růst významu sociální tematiky, proměny ve vnímání národní (literární) historie a uvolňování vazeb literatury na národní program, včetně postupného osvobozování od národně a sociálně konstitutivní úlohy slovesného umění. Do programu výuky bude zahrnuta problematika vzájemných literárních a kulturních česko- bulharských kontaktů.