Sylabus
1. Osvícenská východiska a preromantismus - situace kolem napoleonských v álek.
2. Preromantismus v chorvatském prostředí.
3. Národní obrození a romantismu v obecnější perspektivě.
4. Národní obrození a počátky romantismu - chorvatské země.
5. Ilyrismus a jeho hlavní cíle (Gaj, Drašković).
6. Ilyrismus - typy literárních žánrů (Demeter, Mažuranić).
7. Ilyrismus - literárně jazykové otázky.
8. Ilyrismus jen jako chorvatský romantismus (40.-50. léta
19. stol.).
9. Pozdní romantismus a předpoklady nástupu realismu (60. léta
19. stol.).
10. Realismus v chorvatské literatuře - Šenoova doba (70. léta
19. stol.).
11. Realismus v chorvatské literatuře - druhá generace autorů (80. léta
19. stol.).
12. Pozdní realimus a předpoklady nástupu moderny (90. léta
19. stol.).
13. Literární tvorba na území Bosny a Hercegoviny (poč.
19. stol.-1878).
Anotace
Cílem tohoto kursu je, aby student po jasně pochopil podstatu a smysl tzv. národních obrození u chorvatského národa v 1. pol. 19. stol. Je nutné velmi dobře objasnit zásadní přelom, který mělo osvícenství, preromantismus a následné národní obrození, na konci 18. a poč. 19. stol.
Výuka se kromě klasické literatury věnuje i slovníkům, pracím didaktickým (slabikářům apod.) a zvýrazněné reflexi folklorních pramenů nově utvářené literatury. K nastupujícímu romantismu je nutné studentům objasnit, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým evropským romantismem (Francie, německé státy) a jeho projevy u Chorvatů, jak se národní obrození s romantismem propojuje a v čem se naopak ideje rozcházejí.
Podobně je to i s nastupujícím realismem, který je na Balkáně obecně opět reflektován později a často ve značně posunuté podobě, než v západní a střední Evropě. Pro chorvatskou literaturu je typické míšení prvků romantismu a realismu v podobě, která byla v jiných částech Evropy nemyslitelná.
Všechny tyto teorémy si pak student musí podložit vlastní četbou a rozborem některých textů přímo při výuce.