1. Nástup modernismu, teoretická východiska. Kritik Eugen Lovinescu a okruh časopisu „Sburătorul“.
2. Podoby a uskupení rumunské umělecké avantgardy. Fáze konstruktivismu: „Contimporanul“, „Integral“. Fáze surrealismu: „Urmuz“, „unu“. Spojení s evropským avantgardním hnutím.
3. Osobnosti literární avantgardy: Urmuz, Tristan Tzara, Ion Vinea, Benjamin Fundoianu, Geo Bogza, Saşa Pană, Ilarie Voronca.
4. Obnova rumunského básnictví v tematice i v jazyce: Tudor Arghezi.
5. Modernistická poezie od symbolismu k hermetičnosti: Ion Minulescu, George Bacovia, Lucian Blaga, Ion Barbu.
6. Tradicionalismus v ideologii a v literární tvorbě: revue „Gândirea”, Nichifor Crainic, Ion Pillat, Adrian Maniu.
7. Realistická próza s naturalistickými rysy: Liviu Rebreanu, Cezar Petrescu.
8. Próza psychologické introspekce: Camil Petrescu, Hortensia Papadat-Bengescu, Gib Mihăescu.
9. Autentičnost a fantazie v próze: Mircea Eliade.
10. Rapsód rumunského venkova a historie: Mihail Sadoveanu.
11. Podoby dramatu: Camil Petrescu, Victor Ion Popa, Mihail Sebastian.
12. Literární kritika, historie a esejistika: George Călinescu, Eugen Ionescu.
Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem rumunské literatury od přelomu 19. a 20. století do roku 1944. V letech po I. světové válce a vzniku Velkého Rumunska se rumunský kulturní a literární život již plně synchronizuje s evropským děním a originálním způsobem rozvíjí všechny soudobé tendence v poezii, próze, divadle i esejistice.
Charakteristickým rysem meziválečného období je konfrontace mezi dynamickým modernismem a přetrvávajícím tradicionalismem. Nejtalentovanější tvůrci z této mimořádně plodné éry přesáhli hranice národní literatury a výrazně přispěli do pokladnice světové kultury.