* Bulharská literatura: 1. Periodizace bulharského národního obrození, hlavní střediska. 2. Počátek bulharského národního obrození - Paisij Chilendarski, Sofronij Vračanski 3. Literatura v období 20. let 19. stol až do krymské války (1856). 4. Nové školské tendence, boj proti řeckým fanariotům. 5. Literární vývoj od krymské války do Osvobození (1878). 6. Makedonští básníci a folklor jako zdroj literární tvorby. 7. Charakteristika bulharského realismu. 8. Hlavní směry rozvoje prózy I. 9. Hlavní směry rozvoje prózy II. 10. Bulharská realistická poezie a drama I. 11. Bulharská realistická poezie a drama II. 12. Publicistika v období realismu. 13. Literární tvorba na území dnešní Makedonie.
* Chorvatská literatura: 1. Osvícenská východiska a preromantismus - situace kolem napoleonských válek. 2. Preromantismus v chorvatském prostředí. 3. Národní obrození a romantismu v obecnější perspektivě. 1. Národní obrození a počátky romantismu - chorvatské země. 2. Ilyrismus a jeho hlavní cíle (Gaj, Drašković). 3. Ilyrismus - typy literárních žánrů (Demeter, Mažuranić). 4. Ilyrismus - literárně jazykové otázky. 5. Ilyrismus jen jako chorvatský romantismus (40.-50. léta 19. stol.). 6. Pozdní romantismus a předpoklady nástupu realismu. (60. léta 19. stol.) 7. Realismus v chorvatské literatuře - Šenoova doba (70. léta 19. stol.) 8. Realismus v chorvatské literatuře - druhá generace autorů (80. léta 19. stol.). 9. Pozdní realismus a předpoklady nástupu moderny (90. léta 19. stol.). 10. Literární tvorba na území Bosny a Hercegoviny (poč. 19. stol.-1878).
* Slovinská literatura: 1. Slovinské osvícenství. 2. Počátky romantismu - obecný úvod, kulturní kontext. 3. Slovinsko- české vztahy, literarní skupina kolem Kranjske Čbelice. Matija Čopa, France Prešeren a Jernej Kopitar. Dva literární koncepty. 4. France Prešeren a jeho dílo. 5. Analýza vrcholů básnické tvorby F. Prešerna: Sonetni venec in Krst při Savici. Význam jeho tvorby. 6. Slovinský kulturní a politický život v druhé polovině 19. století. Slovinské Besedy a táboří. Obraz literární společnosti a zrození slovinského spisovatele intelektuála. 7. Žánrový vývoj: román a krátká povídka. Literární koncepty v druhé polovině 19. století. 8. Literární dílo Josipa Jurčiče a analýza prvního slovinského románu Deseti brat. 9. Literární dílo Janeze Trdiny, Janka Kersnika, Josipa Stritara a Ivana Tavčara. 10. Vývoj slovinské poezie: Simon Jenko a Fran Levstik. 11. Poetika Simona Gregorčiče a Antona Aškerce. 12. Vývoj slovinského dramatu: první komedie Frana Levstika a rozmach tragédie v 70. letech. 13. Konec 19. století: nové perspektivy a nová literární hnutí (naturalismus a moderna). Vznik nových žánrů, ustavení literární kritiky, prosazování kritérií estetických namísto národně-didaktických.
* Srbská a černohorská literatura: 1. Periodizace národního hnutí. 2. Střediska srbského a černohorského kulturního života. 3. Vzdělávací a osvětová zařízení v jižních Uhrách a ve vlastním Srbsku. 4. Literární poměry v Černé Hoře (P. P. Njegoš) 5. V. S. Karadžić a jazykové reformy. 6. Hlavní literární tvorba srbského romantismu I. 7. Hlavní literární tvorba srbského romantismu II. 8. Předpoklad nástupu literárního realismu. 9. Realistická próza I. 10. Realistická próza II. 11. Poezie a drama v srbském realismu. 12. Černohorský literární realismus. 13. Srbská a černohorská publicistika 2. pol. 19. stol.
Student si podle své jazykové specializace vybere Areálovou literaturu I. (bulharskou chorvatskou, slovinskou, srbskou a černohorskou).
Cílem tohoto kursu je, aby student po jasně pochopil podstatu a smysl tzv. národních obrození u jihoslovanských národů v 1. pol. 19. stol. Je nutné velmi dobře objasnit zásadní přelom, který mělo osvícenství, preromantismus a následné národní obrození, na konci 18. a poč. 19. stol. Výuka se kromě klasické literatury věnuje i slovníkům, pracím didaktickým (slabikářům apod.) a zvýrazněné reflexi folklorních pramenů nově utvářené literatury. K nastupujícímu romantismu je nutné studentům objasnit, jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým evropským romantismem (Francie, německé státy) a jeho projevy u jižních Slovanů, jak se národní obrození s romantismem propojuje a v čem se naopak ideje rozcházejí. Podobně je to i s nastupujícím realismem, který je na Balkáně obecně opět reflektován později a často ve značně posunuté podobě, než v západní a střední Evropě. Pro jihoslovanské literatury je typické míšení prvků romantismu a realismu v podobě, která byla v jiných částech Evropy nemyslitelná. Všechny tyto teorémy si pak student musí podložit vlastní četbou a rozborem některých textů přímo při výuce.