1. Periodizace vývoje jihovýchodní Evropy od vypuknutí první světové války do rozpadu sovětského bloku.
Přehled a stručná analýza základní literatury. 2. Jihovýchodní Evropa za první světové války. 3.
Mezinárodně-politické souvislosti vývoje jihovýchodní Evropy v letech 1918-1939. 4. Sociální, ekonomický, národnostní a demografický vývoj jihovýchodní Evropy v meziválečném období. 5.
Vnitřní vývoj královské Jugoslávie. 6. Vnitřní vývoj Rumunska, Bulharska, Řecka a Albánie v letech 1918-1939. 7.
Jihovýchodní Evropa za druhé světové války; okupace, kolaborace, rezistence. 8. Sociální, ekonomický, národnostní a demografický vývoj jihovýchodní Evropy po Druhé světové válce. 9.
Jihovýchodní Evropa ve světové politice v letech 1945-1990. 10. Konstituování a vývoj levicově totalitních režimů v Bulharsku a Rumunsku. 11.
Specifika vnitřního vývoje jugoslávské federace. 12. Hodžova Albánie; eskalace albánské otázky ve druhé polovině 20. století. 13.
Od diktatury k demokracii. Řecký stát po druhé světové válce.
Cílem přednášky je seznámit studenta se základními vývojovými tendencemi areálu jihovýchodní Evropy v období od počátku první světové války do rozpadu sovětského bloku (v období let 1914-1990). Důraz bude při výkladu kladen na stěžejní aspekty ovlivňující ekonomickou, sociální a politickou situaci v regionu.
Na jedné straně budou vysvětleny identické či podobné procesy probíhající ve vymezeném období v celém regionu, na druhé straně se výklad zaměří na specifické rysy vnitřního vývoje jednotlivých států (Jugoslávie, Bulharsko, Řecko, Albánie, Rumunsko) či národních prostředí (např. muslimsko-bosňácká komunita, albánský národ v Jugoslávii). Při analýze a interpretaci historických faktů bude uplatněn komparativní přístup, a to jak v rámci areálu, tak i v celoevropském kontextu.