Charles Explorer logo
🇬🇧

Southeast European Literatures IV

Class at Faculty of Arts |
AJS100073

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

1. Problém modernismu a problém postmodernismu - doznívání moderny v literaturách jihovýchodní Evropy. 2. 90. léta jako kulturní problém.

Problém války na území bývalé Jugoslávie. Problém ideologie v literaturách. 3.

Problém globalizace a medializace současného světa. Ikonologie v moderní literatuře. 4.

Kulturní diskurs a mýtus v jednotlivých literaturách. 5. Dokumentarismus a autobiografie v próze. 6.

Formy válečného románu. 7. Ženská literatura. 8. Problém moderního historického románu. 9.

Literární časopisy a kulturní centra. 10. Jihoslovanské literatury v kontextu Středomoří a Balkánu. 11.

Rozpad jugoslávského literárního společenství - umělecké kontexty. 12. Jihoslovanská emigrace a její přínos - pohled zvenčí. 13.

Shrnutí - resumé významnějších aspektů postmodernistického vývoje ve zkoumaných literaturách.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

V rámci přednášky budou studenti seznámeni se současnou literaturou národů jihovýchodní Evropy, a dále budou prezentovány proměny literárních paradigmat v takzvaném přechodu od moderny k postmoderně. V devadesátých letech 20. století je možno hovořit o nové estetice, související s proměnami ve společnosti po pádu berlínské zdi: největší změnou byla válka na území bývalé Jugoslávie.

Výuka se bude zaměřovat na nástup postmodernismu a jeho prolínání s modernismem: například, jak se literatura diversifikuje a otevírá globalizaci. Zároveň nás bude zajímat otázka, jak se literární proces přibližuje masovým mediím.

Ve výkladu se bude sledovat, jak se význam literatury přehodnocuje a jaké místo mají i jiné druhy umění v moderní literatuře. Klíčový problém postmoderní literatury je i problém pastiše, citátů, palimpsestů a postmoderního vztahu k literární tradici.

Výuka se v kontextu post-strukturalistického pojetí interpretace zaměřuje na umělecky průraznější postmoderní díla devadesátých let a v neposlední řadě sleduje také hledisko "literární etnicity", která jednoznačně ustupuje a uvolňuje tak prostor plnohodnotnému literárnímu vývoji se zaměřením především na jeho estetické parametry. To je současně doprovázeno uvolňováním vazeb v rámci jugoslávského literárního společenství a inspiračními zdroji přicházející z evropských literatur.