1. Úvod do studia literatur jihovýchodní Evropy staršího období, vymezení pojmu národní a regionální literatury. Periodizace literárního a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy do národního obrození. Bibliografie kurzu a kritická vydání pramenů.
2. Překladová literatura v areálu jihovýchodní Evropy a její význam pro rozvoj místních literatur a místní kultury. Byzantské a latinské vlivy v prostoru jihovýchodní Evropy.
3. Vznik slovanského písemnictví. Nejstarší staroslověnské památky. Vlivy cyrilometodějské misie. Literatura Prvního bulharského carství.
4. Literatura středověkého srbského a černohorského státu. Přesun center v rámci srbského prostoru; latinské a byzantské vlivy v srbské středověké kultuře.
5. Chorvatská a slovinská literatura vrcholného středověku; latinská a staroslověnská tradice v chorvatském jazykovém prostoru a jejich vzájemný vztah.
6. Evropské kulturní impulsy pro civilizační vývoj katolické oblasti jihovýchodní Evropy. Projevy humanismu a renesance; latinsky a chorvatsky psaná humanistická literatura, počátky renesanční literatury v Dalmácii a Dubrovníku. Rozkvět chorvatské renesanční literatury a proměny její žánrové struktury.
7. Literární vývoj a rukopisné a tištěné památky starého rumunského písemnictví.
8. Bulharská literatura a kultura Druhého bulharského carství. Formování a literární činnost trnovské literární školy; její duchovní kořeny a regionální
1. souvislosti její činnosti. Doznívání vlivů trnovské literární školy v srbském prostředí.
9. Zrod albánského písemnictví, vlivy italských států a černohorsko-srbského prostředí.
10. Kulturní a sociální proměny slovinského a chorvatského prostoru v
18. století; slovinské a chorvatské země a evropský myšlenkový kontext (pod vlivem racionalismu a osvícenství). Chorvatská a slovinská literatura
18. století.
11. Literatury pravoslavného Balkánu v období osmanské nadvlády (15.-18. století). Literární styly osmanského písemnictví.
12. Literatury jihovýchodní Evropy na prahu národního obrození.
Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem literatur jihovýchodní Evropy od počátků středověkého písemnictví až do období baroka a příprav tzv. národních obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován chronologický pohled a pozornost soustředěna na albánské, bulharské, srbské, chorvatské, rumunské a slovinské jazykové prostředí. Přednáška je zaměřena tak, aby studenty uvedla do základních problémů literárního a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy a jeho periodizace. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do
širších kulturních souřadnic doby a do souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí (Byzanc, Itálie,
Rusko). Literární vývoj areálu bude interpretován jako výsledek vzájemného působení a průniku domácího kulturního zázemí (včetně folkloru) a cizích vlivů, které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní
Evropy. Literární vývoj uvnitř jednotlivých prostředí bude vykládán a analyzován v širším kulturním a sociálním rámci a s ohledem na další oblasti areálového studia (především na jazyk a dějiny). Součástí výkladu jsou i texty literárních památek náboženského a světského charakteru, sledován je postupný zrod a vývoj uměleckých textů.