Syllabus
1. Současná norma spisovného chorvatského jazyka a okolnosti jejího vzniku. Jazyk jako systém a standard - vymezení pojmů. Názory chorvatských a zahraničních lingvistů na postavení a normu chorvatského jazyka.
2. Hláska a foném. Tvorba hlásek, jejich vlastnosti a dělení. Pravidla distribuce fonémů.
3. Fonologicky podmíněné alternace (asimilace znělosti a asimilace místa tvorby, ztráta souhlásek). Morfologicky a slovotvorně podmíněné alternace (pohybné samohlásky, přehláska, rozšíření kmene, vokalizace).
4. Palatalizace, sibilarizace, jotace, alternace souhláskových skupin, alternace -ije/-je/-e/-i.
5. Prozodický systém spisovné chorvatštiny: distribuce přízvuků s ohledem na jejich délku a intonaci, nepřízvučná délka, větný přízvuk; Tendence ve vývoji přízvuku současné chorvatštiny (úvahy o změně prozodické normy).
6. Morfologie - základní pojmy. Slovní druhy. Podstatná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, dělení podle rodů a kmenů, deklinace.
7. Přídavná jména: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace složených a jmenných tvarů, stupňování, přivlastňovací přídavná jména.
8. Slovesa: klasifikace, mluvnické kategorie, konjugace. (Tvary sloves: infinitiv, prézens, imperativ, perfektum, pluskvamperfektum, aorist, imperfektum).
9. Slovesa: (futurum I a II, kondicionál I a II, příčestí, přechodníky).
10. Zájmena: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace zájmen.
11. Číslovky: klasifikace, mluvnické kategorie, deklinace. (Číslovky základní, řadové, násobné, druhové).
12. Příslovce (klasifikace, stupňování). Předložky (klasifikace, význam, užití).
13. Spojky. Částice. Citoslovce.
Annotation
Předmět je koncipován jako přednáška a seminář. Cílem přednášky je seznámit studenty s morfologií současné spisovné chorvatštiny ve srovnání s morfologií současné češtiny.
Součástí výkladu bude chorvatské, české a latinské názvosloví a paralelní pohled na morfologii v pojetí chorvatské a české jazykovědy. Přednášky jsou orientovány především na morfologickou typologii, obecnou charakteristiku slovních druhů, morfologických kategorií a morfologické paradigmatiky, zahrnují ovšem i nezbytný úvod do fonologie.
Teoretický výklad vede k pochopení morfologického systému chorvatštiny, uvědomění si shod a rozdílů oproti systému češtiny a využití těchto poznatků k praktickému zvládnutí cizího jazyka. Cílem semináře je aplikace teoretických poznatků morfologie na konkrétním jazykovém materiálu současné chorvatštiny.
Kromě schopnosti určit probírané mluvnické kategorie je procvičováno i aktivní tvoření a správné užití příslušných slovních tvarů.