Charles Explorer logo
🇬🇧

Synchronic Language Structure II (Slovene)

Class at Faculty of Arts |
AJS200031

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Syllabus

1. Definice věty a její typologie podle struktury. Predikativní vztahy ve větě. Souřadicí a podřadicí vztahy ve větě.

2. Věta jednoduchá. Charakteristiky větných (hlavních a vedlejších) větných členů.

3. Vztah slovních druhů a větných členů.

4. Aktuální členění: základní pojmy, charakteristiky, subjektivní a objektivní slovosled; slovosled základní a variabilní.

5. Zdvojování syntaktických kategorií.

6. Struktura jmenné fráze. Typy přísudku. Struktura slovesné fráze.

7. Druhy vět podle postoje mluvčího. Neosobní věty.

8. Struktura souvětí, formální a obsahové charakteristiky souvětí. Druhy souvětí.

9. Charakteristické rysy souvětí současného slovinského spisovného jazyka. Zvláštnosti ve struktuře souvětí a polovětné útvary.

10. Slovinské větné spojky: charakteristika, typologie, rozdíly oproti češtině.

11. Interpunkce.

12. Textová syntax: charakteristika, složky, členění, druhy, výstavba. Koherence a koheze textů.

13. Principy zkoumání a popisu slovní zásoby, práce se slovníky; popis tvoření slov ve slovinštině v porovnání s češtinou; aktuální tendence rozvoje slovinské slovní zásoby.

This text is not available in the current language. Showing version "cs".Annotation

Cílem přednášky, která probíhá ve čtyřech realizacích podle zvoleného areálového jazyka A (bulharský jazyk, slovinský jazyk, chorvatský jazyk, srbský jazyk) je studentům prezentovat základní okruhy otázek syntaxe a slovní zásoby příslušných areálových spisovných jazyků. Hlavním úkolem přednášky je seznámit posluchače s různými lingvistickými teoriemi příslušných národních filologií v oblasti lexikologické a syntaktické charakteristiky konkrétní národní filologie. Náplň první

části výuky tvoří výklad o podstatě věty, syntagmatice, větných členech, gramatickém a sémantickém principu ve stavbě věty a hierarchizaci větné stavby. V lexikální části se pozornost zaměřuje na problematiku slova jako jazykového znaku, jeho arbitrárnost a motivovanost s koncentrací na slovotvorně motivovaná slova a derivaci, diferencované přístupy k lexikální sémantice, paradigmatické vztahy v slovní zásobě, diferenciaci slovní zásoby z různých hledisek a její lexikografické zpracování.