Syllabus
1. Úvod do studia literatur jihovýchodní Evropy staršího období, vymezení pojmu národní a regionální literatury. Periodizace literárního a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy do národního obrození. Bibliografie kurzu a kritická vydání pramenů.
2. Překladová literatura v areálu jihovýchodní Evropy a její význam pro rozvoj místních literatur a místní kultury. Byzantské a latinské vlivy v prostoru jihovýchodní Evropy.
3. Vznik slovanského písemnictví. Nejstarší staroslověnské památky. Vlivy cyrilometodějské misie. Literatura Prvního bulharského carství.
4. Literatura středověkého srbského státu. Přesun center v rámci srbského prostoru; latinské a byzantské vlivy v srbské středověké kultuře.
5. Vznik středověkého chorvatského státu, církev a její význam pro chorvatskou kulturu a literaturu, počátky literatury v chorvatských zemích.
6. Chorvatská a slovinská literatura vrcholného středověku; latinská a staroslověnská tradice v chorvatském jazykovém prostoru a jejich vzájemný vztah.
7. Evropské kulturní impulsy pro civilizační vývoj katolické oblasti jihovýchodní Evropy. Projevy humanismu a renesance; latinsky a chorvatsky psaná humanistická literatura, počátky renesanční literatury v Dalmácii a Dubrovníku. Rozkvět chorvatské renesanční literatury a proměny její žánrové struktury.
8. Vlivy protestantismu v chorvatských a slovinských zemích. Zrod slovinsky psané literatury; kulturní a literární vývoj severního Chorvatska, počátky kajkavské literatury. Kulturní a literární vývoj Dalmácie a Dubrovníku pozdní renesance.
9. Bulharská literatura a kultura Druhého bulharského carství. Formování a literární činnost trnovské literární školy; její duchovní kořeny a regionální souvislosti její činnosti. Doznívání vlivů trnovské literární školy v srbském prostředí.
10. Katolická obnova v chorvatských a slovinských zemích, příchod a působení jezuitského řádu v chorvatských a slovinských zemích. Barokní kultura a literatura Dubrovníku. Chorvatská společnost, kultura a literatura pozdního baroka, doznívání barokních vlivů v Dalmácii a Dubrovníku.
11. Kulturní a sociální proměny slovinského a chorvatského prostoru v
18. století; slovinské a chorvatské země a evropský myšlenkový kontext; chorvatské a slovinské politické myšlení pod vlivem racionalismu a osvícenství. Počátky kulturní aktivity a literární činnosti ve Slavonii po ústupu osmanské moci. Chorvatská a slovinská literatura
18. století.
12. Literatury pravoslavného Balkánu v období osmanské nadvlády (15. -
18. století).
13. Literatury jihovýchodní Evropy na prahu národního obrození.
Annotation
Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem literatur jihovýchodní Evropy od počátků středověkého písemnictví až do období národního obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován chronologický pohled a pozornost soustředěna především na bulharské, srbské, chorvatské a slovinské jazykové prostředí. Posluchači budou seznámeni se základní sekundární literaturou, kritickým vydáním pramenů i nejnovějšími výsledky bádání v oblasti literární historie.
Přednáška bude zaměřena tak, aby studenty uvedla do základních problémů literárního a kulturního vývoje jihovýchodní
Evropy a jeho periodizace. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do širších kulturních souřadnic doby a do souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí (Byzanc, Itálie, Rusko). Literární vývoj areálu bude interpretován jako výsledek vzájemného působení a průniku domácího kulturního zázemí (včetně folklóru a ústní slovesnosti) a cizích vlivů, které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní Evropy. Literární vývoj uvnitř jednotlivých prostředí bude vykládán a analyzován v širším kulturním a sociálním rámci a s ohledem na další oblasti areálového studia (především na jazyk a dějiny). Součástí výkladu budou literární památky náboženské a světské, bude sledován postupný zrod a vývoj uměleckých textů. Důraz bude kladen na původní tvorbu domácích autorů, studenti však budou zároveň seznámeni i s překladovou literaturou v areálu.