Syllabus
1. Geografické a časové vymezení předmětu studia.
Přehled a stručná analýza základní literatury. 2. Periodizace vývoje jihovýchodní Evropy od konce 18. století do první světové války.
Přehled a stručná analýza základní literatury. 3. Problematika formování moderních národů.
Novodobé politické koncepce a ohlasy osvícenství v jihovýchodní Evropě do počátku 19. století. 4. Bulharské, srbské, rumunské, albánské a řecké prostředí v době krize osmanské říše na počátku 19. století. 5.
Jihoslovanské národy habsburské monarchie v období v období prvních třech dekád 19. století. 6. Srovnání programů a dosažených výsledků národně-emancipačních hnutí před rokem 1848 (Řekové, Srbové, Bulhaři, Rumuni, Chorvati, Slovinci). 7.
Počátky a první etapa národních hnutí v jihovýchodní Evropě. Národně-politické požadavky jihoslovanských národů a Rumunů v habsburské monarchii v revolučních letech 1848-1849. 8.
Vznik politických stran a hnutí v habsburské monarchii po roce 1860 a jejich ideová východiska. Srovnání se soudobou situací v ostatních částech jihovýchodní Evropy. 9.
Obecné a specifické rysy ekonomického, sociálního a demografického vývoje jihovýchodní Evropy ve druhé polovině 19. století. 10. Jihoslovanská integrační koncepce.
Pravašská ideologie. 11. Národně-emancipační hnutí balkánských muslimů (Albánci, Bosňáci, Turci). 12.
Makedonská otázka. 13. Jihovýchodní Evropa v kontextu velmocenské politiky v posledních dekádách 19. století a na počátku 20. století.
Příčiny, průběh a důsledky balkánských válek; jihovýchodní Evropa v předvečer první světové války.
Annotation
Cílem přednášky je seznámit studenty se základními vývojovými tendencemi areálu jihovýchodní Evropy v první etapě moderní éry. Důraz bude při výkladu kladen na stěžejní aspekty ovlivňující ekonomickou, sociální a politickou situaci v regionu. Na jedné straně budou vysvětleny identické či podobné procesy probíhající ve vymezeném období, na druhé straně se výklad zaměří na specifické rysy vývoje jednotlivých států a národních či etnických prostředí. Výklad bude zahrnovat celý areál jihovýchodní Evropy (tedy např. i výklad dějin albánských a řeckých). Při analýze a interpretaci historických faktů bude uplatněn komparativní přístup, a to jak v rámci areálu, tak i v celoevropském kontextu.
Chronologicky je výklad ohraničen počátkem formování moderních národních hnutí v jihovýchodní Evropě (tedy přelomem 18. a 19. století) a balkánskými válkami, respektive počátkem první světové války (léta 1912 - 1914 zakončují v dějinách jihovýchodní Evropy první etapu moderní éry).