1. Současná jazyková situace. Strukturní a funkční model.
2. Postavení spisovného jazyka - Historický exkurs. Současná dynamika.
3. Krize vztahu? (K čemu je nám spisovná čeština?, Proč si Slováci pěstují slovenštinu?; Proč vzniká spisovná bosenština?).
4. Krize funkce? (Potřebujeme spisovnou češtinu?; Jak budeme psát svá vědecká pojednání? Lze podat žalobu v nespisovném jazyce? Jazyk reklamy).
5. Krize formy? (Mezi spisovnou běloruštinou a trasjankou, mezi spisovnou ukrajinštinou a suržikem).
6. Krize stylu? (Jazyk masmédií, jazyk psaných médií).
7. Krize jazykové teorie? (Preskriptoři a deskriptoři v české jazykovědě; Kde najde spisovná bosenština svá specifika?).
8. Krize jazykové kultury? (jazyková výuka; jazykové vzory; nástroje jazykové kultury)
9. Krize jazykové praxe? (Kdo umí spisovný jazyk? Kdo vyžaduje spisovný jazyk a komu překáží?).
10. Krize vkusu? (Co čteme, na co se díváme?).
11. Krize společnosti? (O co nám v životě jde? ?Ekologie jazyka").
12. Krize identity? (Mluví Ukrajinci ukrajinsky? Mluví Bělorusové bělorusky? Jak mluví Bosenci a jak Bosňáci?).
13. Krize národa (Přežijí Slovinci vstup do EU? Přežijí Lužičtí Srbové?).
Cílem přednášky je aplikace teorie spisovného jazyka Pražského lingvistického kroužku a jeho pokračovatelů na analýzu funkcí spisovného jazyka a aktuálních posunů jeho postavení v současné jazykové situaci. Předmětem přednášky je postavení slovanských jazyků.
Ve výkladu se používá strukturního a funkčního (komunikačního) modelu spisovného jazyka na základě sociolingvistických parametrů. Fungování spisovného jazyka se uvádí do kontextu aktuální situace ve společnosti s cílem popsat vztah společnosti k vlastními spisovnému jazyku (v tomto návrhu s použitím výchozího pojmu krize).
Výchozím materiálem je čeština, srovnávaným materiálem jsou další slovanské jazyky, přičemž různé teze jsou dokládány příklady vždy jen z některého z nich.