Evropské myšlení o literatuře I (Metody literární vědy)

Sylabus

1. Systémové rysy evropského myšlení a estetiky.

2. Platón a trojí koncepce umělecké tvorby v jeho pojetí.

3. Aristotelés jako zakladatel teorie umění. Aristotelovo filosofické myšlení a nárys rétoriky a estetiky.

4. Aristotelova teorie uměleckých druhů: epos a historie, teorie tragédie.

5. Vývoj estetického myšlení po Aristotelovi, estetika Říma, poetika, rétorika, architektura.

6. Psedolonginos a traktát o vznešenu.

7. Plótinos.

8. Rané křesťanství a jeho poměr k umění. Aurelius Augustinus, Boethius.

9. Byzantská kultura, patristika, slovesnost, výtvarné umění.

10. Problém středověku v evropské kultuře. Proměny evropské mentality.

11. Scholastika a výměr umění.

12. Středověký symbolismus.

13. Pozdní scholastika, problematická hranice mezi středověkem a novověkem.

Anotace

Cílem přednášek je seznámit studenty s obrazem příznačných evropských motivů literární reflexe od antiky do počátku novověku. Přednáška vychází ze skutečnosti, že každá národní kultura východoevropského prostoru funguje v širších souvislostech evropské kultury a bez povědomí o těchto souvislostech je stěží pochopitelná.

Tím spíše, že kultury slovanských národů se s evropským kontextem nejen vyrovnávaly, ale také do něj aktivně zasahovaly. Přednáška nemá dávat pouhý opis témat, ale postihnout systémovou povahu evropského myšlení o umělecké tvorbě, spor platónské a empirické linie uvažování.

Speciální témata poetiky, jež byla po staletí chápána jako disciplína popisná a normativní, jsou proto uváděna do souvislostí estetických a zčásti filosofických. V první části předmětu je charakterizován materiál antického myšlení: Platón, Aristotelés, Plótinos, Pseudolonginos, výhled k estetickému uvažování středověku a počátkům novověku.