Sylabus
1. Periodizace vývoje albánského jazyka. Charakteristika jednotlivých období.
2. Periodizace vývoje spisovné albánštiny a její problémy.
3. Systémy písma.
4. Gegská albánština jako standardní jazyk.
5. Vývoj standardního jazyka na základu toskickém (po roce
1972).
6. Porovnání obou hlavních dialektů z diachronní perspektivy.
7. Historická mluvnice albánštiny - přestavba fonologického systému.
8. Historická mluvnice albánštiny - přeměny v morfologickém systému.
9. Historická mluvnice albánštiny - důležité přeměny syntaktického systému.
10. Vliv jiných jazyků na gramatickou strukturu současné albánštiny.
11. Výpůjčky z cizích jazyků a jejich vliv na současnou albánskou slovní zásobu.
12. Nářeční členění albánštiny.
13. Současná jazyková situace. Aktuální vývojové tendence v albánštině.
Anotace
Cílem předmětu je rozńířit teoretické znalosti struktury studovaného jazyka o diachronní aspekt a nauţit studenty vnímat fungování dynamiky v jazykovém vyjadřování. Předmět je koncipován jako pršřez nejdšleņitějńími rysy ve vývoji standardní albánńtiny opírající se o dva nejvlivnějńí dialekty, gegńtinu a toskńtinu.
Jeho náplní je ucelený přehled vývoje jazyka z diachronní perspektivy s odkazy na jeho synchronní strukturu. Znaţný prostor je věnován diachronnímu popisu mluvnice z hlediska morfologického a syntaktického, coņ je doplněno i o poznatky z oblasti lexikologie a etymologie.