Sylabus
1. Úvod do problematiky, základní pojmy.
2. Počátky psaného jazyka (Cyril a Metoděj).
3. První písemné památky (hlaholice, kyrilice).
4. Hagiografie.
5. Památky právního charakteru (Baščanska ploća, Status Poljički, Vinodolski zákon).
6. Kroniky, skutky panovníků (Ljetopis popa Dukljanina).
7. Středověké romány a příbuzná tvorba (Aleksandreida, Kronika Trojánská).
8. Renesanční trendy a humanismus I (Šišgorić, Menčetić).
9. Renesanční trendy a humanismus II (Lucić, Hektorović, Marulić).
10. Rozvoj divadelní tvorby (Držić).
11. Reformace a protireformace.
12. Specifika Bosny a Hercegoviny (bosančica, františkáni, Divković).
13. Barokní tendence, osvícenství (Orbini, Gundulić, Palmotić, Kačić Miošić).
Anotace
Podstatou přednášek tohoto cyklu je seznámit studenty v komparativní perspektivě s počátky slovanského písemnictví, s prvními abecedy (hlaholice, cyrilice), s první věrozvěsty u všech slovanských národů (zpočátku) a pak jen u jihoslovanských (po vzniku cyrilice). Důraz je kladen na hagiografie, kroniky, životy a skutky panovníků, první díla románového typu (Alexandreida), první díla vědeckého zaměření a první právní památky. Na základě
četby ukázek i celých děl by měl student mít komplexní přehled o vývoji literatury a písemnictví v prostředí
Chorvatska a Bosny až do příchodu Turků. Následně bude zvláštní důraz kladen na reflexi renesance (obzvláště v
Dalmácii), základy divadla a průniky lidové slovesnosti a psaných textů. Pro oblast Chorvatska bude zmíněna problematika reformace a protireformace a pro všechny oblasti pak recepce barokních tendencí. Zmíněna budou také specifika literární produkce Bosny a Hercegoviny. Objasněn bude původ knihtisku, jeho šíření po Balkáně a jeho dopad na kulturu Chorvatů a obyvatel Bosny Hercegoviny. Kurz bude končit objasněním reflexe baroka a osvícenství.