Sylabus
1. Úvod a metodologie problému - přehled základních koncepcí nacionalismu a definice nejdůležitějších pojmů.
2. Typologie národně-emancipačních hnutí.
3. Obrozenecké koncepty nacionalismu a proces formování moderních národních identit na Balkáně.
4. Státnost a národní ideologie - emancipační procesy a osmanská / rakouská nadvláda.
5. Makedonie a makedonská otázka - „jablko sváru“ na Balkáně.
6. Nacionalismus a sociokulturní poměry v regionu v meziválečném období.
7. Nové podoby nespoutaného nacionalismu. Fašismus a nacionalismus v době druhé světové války.
8. Socialismus, ideologie a internacionalismus - Jugoslávie a země východního bloku.
9. Srbsko, Makedonie a albánská otázka v průběhu socialistického období (léta 1945-1991).
10. Nacionalistická doktrína v Bulharsku a turecká otázka.
11. Rok 1989-90: nové podoby nacionalismu. Balkanizace a ozbrojené konflikty.
12. Dvacetiletí vleklé krize: jihovýchodní Evropa ve víru nacionalistických ideologií (Velké Srbsko, bosenská válka, Velká Albánie, kosovská krize, konflikt v Makedonii 2001 atp.).
13. Shrnutí a konkluze - perspektivy pro region, výhledy a rizika
Anotace
Předmět se snaží definovat a konkretizovat pojem nacionalismus a jeho ideologie pro region jihovýchodní Evropy.
Předmět sleduje jeho nejrůznější podoby od počátku národně-formativních procesů z přelomu 18. a 19. století, kdy na Balkáně dochází k prvním projevům národní emancipace, až po dobu nedávnou, spjatou s tragickými událostmi, které přinesl pád komunismu a následná vleklá jihoslovanská krize. V tomto smyslu bude výklad soustředěn jednak na nacionalistické koncepce jednotlivých národů regionu v době obrozenecké, následně bude analyzována otázka jednotlivých nacionalismů v prvních desetiletích 20. století, kdy došlo k určitému naplnění národních programů – mnohonárodnostní Rakousko-Uhersko a Osmanská říše se rozpadly a na jejich místě byly formovány nástupnické státy. Nové společenské podmínky znamenaly výchozí rovinu pro nové podoby nacionálních ideologií. Kromě těchto ústředních procesů dochází k dokončení národní emancipace také dalších národů na Balkáně (bosenských Muslimů, Albánců či Makedonců), jejichž afirmace by měla být rovněž do výkladu zahrnuta. Specifickým tématickým okruhem bude nacionalismus v poválečné době, kdy jsou jednotlivé národní ideologie konfrontovány opět s novými společenskými poměry, jež předurčuje internacionalismus a ideologie socialismu. Předmět se bude zabývat rovněž nárůstem nacionalismů ve sledovaném regionu v době postupného rozkladu socialistického systému, který vyústí v jeho definitivní pád. Zvláštní zřetel bude proto věnován přelomovému roku 1989–90 a procesům, jež umožnily nástup prudkého a nespoutaného nacionalismu zejména v zemích bývalé Jugoslávie. S jeho faktickými důsledky se region střetává dodnes. Předmět pracuje s klasickými definicemi a rozbory nacionalismu a jeho nejrůznějších podob. Současně se však soustředí také na obecné trendy, které se snaží ilustrovat na konkrétních situacích a fenoménech.