Annotation
Seminář navazuje na přednášku dějin rumunské literatury 19. století, která se věnuje opuštění obsahů a forem staré byzantsko-slovanské kultury a nástupu ideových a uměleckých tendencí původem ze západní Evropy jako je osvícenství, klasicismus, preromantismus a romantismus. Specifičnost historického vývoje rumunských zemí způsobila značné zpoždění písemnictví proti ostatním zemím románského jazyka, avšak od přelomu 18.-19. století tu sílí hnutí za národní obrození doprovázené snahou o vytvoření vlastních kulturních institucí (školy, divadlo, tisk, umělecké spolky) i o formování svébytných literárních a estetických programů odpovídajících době.
Ve 20. letech 19. století nastupuje výrazná generace „osmačtyřicátníků“ prosazující v písemnictví postupně se sbližujících rumunských zemí většinu žánrů známých z klasicismu a romantismu. Během druhé poloviny století už vznikají klasická díla v poezii, próze i dramatu, jimiž se rumunská literatura přibližuje soudobému kulturnímu děni v Evropě.