Výchozí otázkou semináře je tvůrčí síla řeči, jak se objevuje v mezopotamských mýtech, v Genesi nebo Janově evangeliu, tedy řeč, která konstituuje svět. Rámec tvoří konfrontace této silné, kosmogonické řeči s moderní poezií po druhé světové válce, kdy se objevuje naopak velká skepse vůči možnostem a "úkolům" poezie a u některých básníků vede k negativnímu pojetí básnické řeči (exemplárně v Celanově básni Engführung). Úvod k základním otázkám může mít i formu přednášky, seminář je ale primárně pojat jako pracovní, půjde více o debatu o otázkách než hotové teze.
Hlavní tematické okruhy: 1. Úvod, základní motivace, analýza řečové situace babylónského mýtu Enúma eliš, kosmogonická a kosmologická řeč,texty: mezopotámské kosmogonické mýty, Bible (Genese, Kniha Jób), Hésiodos: Theogonie, Kalevala, Edda 2. Otázka stvoření a tvoření, prolog Janova evangelia, fenomenologická analýza slova "svět" v situaci člověk-svět,-řeč, gnostický postoj ke světu;(Janovo evangelium, gnostické traktáty; Nejstarší česká lyrika). 3. Kosmologické a kosmopoetické myšlení první poloviny 20. století, snění jako básnický postoj,H. Bergson, E. Minkowski, Gaston Bachelard a jeho poetika živlů;R. Caillois a texty o kamenech v konfrontaci s texty G. Bataille pro revue Documents. 4. Prvek negace v poválečné poezii, existenciální postoje, otázka světa po válce,Paul Celan, Yves Bonnefoy 5. Poválečná česká poezie: Kolář, Zahradníček, Součková, Blatný.
Seminář se bude věnovat otázce vztahu básnické řeči a kosmu (uspořádaného světa). Cílem je analyzovat základní možnosti tohoto vztahu a jeho základní pojetí, zejména v moderní poezii a její reflexi.