Předmět navazuje Španělsky psanou literaturu v dějinách překladu I., jen místo zaměření na Španělsko se orientuje na literaturu Hispánské Ameriky. Cílem předmětu je rozvinutí a prohloubení znalost í hispanoamerických literatur a zmapování jejich překladů od prvního Pikhartova převodu kolumbijského románu María na počátku 20. století po současnost.
Studenti by si měli prohloubit kritické překladatelské kompetence, získané v prvním semestru, a naučit se je aplikovat na rozsáhlou a různorodou oblast Latinské Ameriky. Cíle výuky navazují na první semestr, znalosti se prohlubují a rozšiřují, analytické schopnosti se upřesňují, doplňuje se teoretická výbava. V seminářích probíhají literárně historické a teoretické diskuse, následující po translatologickém rozboru.
Studenti se učí sledovat paratextové prvky (tiráž, záložky, předmluva, doslov, poznámky, vysvětlivky) a textové prvky: 1) lexikální - významová věrnost, vynechávky, dovysvětlování, přesné vyjádření myšlenky nebo naopak vágnost; zacházení se jmény vlastními a místními; překlad specifických reálií (jídlo, flóra, fauna apod.); 2) stylistické - schopnost odpoutání se od originálu, respektování české větné stavby a aktuálního větného členění; zachovávání délky vět a členění odstavců; 3) gramatické - změny pravopisu, dodržování interpunkce. Studenti dostanou k posouzení a ke srovnání existující překlady, v ideálním případě se porovnávají dva či více překladů téhož díla.
Každý student také vypracuje písemnou seminární práci, v níž prokáže schopnost literární analýzy díla, jeho zařazení do dobového kontextu, určení žánrové formy a souvislostí s dobovým kulturním a literárním kontextem. Nad každou seminární prací pak proběhne diskuse, v níž se studenti učí formulovat a obhajovat svá stanoviska. Okruhy k referátům: -Isaacsova María, argentinští romantici a gaučovská literatura -modernismus, avantgarda (Arlt, Lydia Cabrera) -povídky - Quiroga, Francisco Coloane -fantastická literatura: Lugones, Borges, Bioy Casares, Cortázar -román mexické revoluce: Azuela (a později navazující Rulfo, Fuentes) -román země, civilizace proti barbarství: Rivera (Vír, čes. ), Gallegos (Doňa Bárbara), Güiraldes (Don Segundo Sombra), Arguedas (indigenismo - Los ríos profundos) -esejistika: Martí, Rodó, Reyes, Paz -surrealismus, existencialismus, městská próza: Sabato, Onetti -snovost, přízračnost indigenismu: Rulfo - romány o diktátorech: Roa Bastos, dříve Asturias (později GGM, MVLL, Fuentes) -Borges -boom: Vargas Llosa, Donoso, Fuentes, Cortázar.
García Márquez, Carpentier: totální román, román identity, antiromán, magický realismus, zázračné reálno, nové baroko Cortázarova Rayuela -kubánští autoři: baroko, exil: Lezama Lima, Cabrera Infante, Sarduy, Arenas; novější Zoé Valdés, Daína Chaviano; Wendy Guerra, Pedro Juan Gutiérrez, Leonardo Padura -postboom: Puig, Cabrera Infante, MVLL, Ricardo Piglia (hra, okrajové žánry, erotika, film, detektivka) -90. léta: nový boom: Luis Sepúlveda, I. Allendeová, Santiago Gamboa, noví autoři detektivek, skupina McOndo (Fuguet, Sergio Gómez), generación crack v Mexiku -fenomén Bolaño a jeho epigoni
Předmět navazuje Španělsky psanou literaturu v dějinách překladu I., jen místo zaměření na Španělsko se orientuje na literaturu Hispánské Ameriky. Cílem předmětu je rozvinutí a prohloubení znalostí hispanoamerických literatur a zmapování jejich překladů od prvního Pikhartova převodu kolumbijského románu María na počátku 20. století po současnost. Studenti by si měli prohloubit kritické překladatelské kompetence, získané v prvním semestru, a naučit se je aplikovat na rozsáhlou a různorodou oblast Latinské Ameriky. Cíle výuky navazují na první semestr, znalosti se prohlubuj í a rozšiřují, analytické schopnosti se upřesňují, doplňuje se teoretická výbava.
V seminářích probíhají literárně historické a teoretické diskuse, následující po translatologickém rozboru. Studenti se učí sledovat paratextové prvky (tiráž, záložky, předmluva, doslov, poznámky, vysvětlivky) a textové prvky: 1) lexikální - významová věrnost, vynechávky, dovysvětlování, přesné vyjádření myšlenky nebo naopak vágnost; zacházení se jmény vlastními a místními; překlad specifických reálií (jídlo, flóra, fauna apod.); 2) stylistické - schopnost odpoutání se od originálu, respektování české větné stavby a aktuálního větného členění; zachovávání délky vět a členění odstavců; 3) gramatické - změny pravopisu, dodržování interpunkce. Studenti dostanou k posouzení a ke srovnání existující překlady, v ideálním případě se porovnávají dva či více překladů téhož díla. Každý student také vypracuje písemnou seminární práci, v níž prokáže schopnost literární analýzy díla, jeho zařazení do dobového kontextu, určení žánrové formy a souvislostí s dobovým kulturním a literárním kontextem. Nad každou seminární prací pak proběhne diskuse, v níž se studenti učí formulovat a obhajovat svá stanoviska.