1. Předmět studia lingvistiky: pojem řečové situace a hlediska.
2. Pojem znaku, proces sémiozy a znakové soustavy.
3. Typy znaků, tzv. arbitrárnost jaz. znaku; dimenze sémiózy.
4. Foném jako figura. Distinktivní rys; foném jako svazek distinktivních rysů;
5. Teorie opozic; segmentální vs. suprasegmentální jednotky.
6. Morfém vs. (alo)morf; typy alomorfů. Typy morfémů ve slově, gramatické vs. lexikální morfémy; morfémy podle typy významů. Derivace vs. Inflexe.
7. Morfologická typologie jazyků, slovo.
8. Věta vs. Výpověď; věta jako konstrukce: závislostní analýza věty.
9. Analýza na bezprostřední složky; způsoby vyjadřování vztahů slov ve větě.
10. Závislostní syntax a syntax bezprostředních složek uvnitř slova.
11. Za hranicemi strukturní lingvistiky: teorie řečových akt ů, otázky jazykové zdvořilosti.
12. Langue vs. parole // kompetence vs performance. Syntagmatické vs paradigmatické vztahy.
13. Synchronie vs. diachronie.
Přednáška poskytne studentům základní nocionální rámec, v němž se pohybují současné běžné lingvistické úvahy, včetně popisů konkrétního jazyka (gramatiky, slovníky) a základní vhled do struktury přirozených jazyků. Vychází z obecných semiotických rámců.
Nedílnou součástí kursu jsou reference k dějinám moderní lingvistiky.