Hlavní tematické okruhy:
- Hlavní, dodnes živé větve indoevropských jazyků; jejich výzkum v klasické indoevropeistice 19.-zač. 20. století; mrtvé a reliktové indoevropské jazyky (především balkánského a anatolského areálu).
- Problém "Indoevropanů" a jednotné "indoevropštiny""; klasifikace indoevropských jazyků a modelování rozpadu praindoevropštiny.
- Fonologie a fonetika praindoevropštiny: někdejší a současné communis opinio; řecký a praindoevropský ablaut; problematika "laryngál".
- Teorie jazykové (především hláskové) změny: mladogramatické paradigma - generativistické teorie - nástup sociolingvistiky.
- Od indoevropské ke klasické řecké fonologii a fonetice I: vokalický systém a diftongy; náhradní dloužení; problematika modelování vývoje řeckých dialektálních skupin podle vokalického systému.
- Od indoevropské ke klasické řecké fonologii a fonetice II: konsonantický systém; problém "labiovelár"; řecké palatalizační a postpalatalizační procesy.
- Vývoj řecké fonetiky v postklasickém období a jeho možné počátky v době předchozí.
Předmět je určen především studentům navazujícího magisterského studia oboru Novořecká filologie, kteří z něj povinně skládají zkoušku. Studenti budou seznámeni s přehledem dějin řečtiny jako sociálního a kulturního jevu ve starověkém světě, základními otázkami historické jazykovědy a indoevropeistiky s důrazem na aspekty podstatné pro grécistiku a s hlavními liniemi a chronologii fonetického a fonologického vývoje řečtiny až po "novořecký" stav.
Zkouška bude mít podle domluvy se studenty písemnou nebo ústní formu.