Annotation
Archeologie raného novověku a novověku je progresivně se rozvíjejícím oborem archeologie, se kterým se ve své praxi následně setkává většina nejenom muzejních archeologů, ale i zaměstnanců občansko-prospěšných společností.
Množství a velikost archeologických nálezových souborů v závislosti na klesajícím stáří a zvyšující se hustotě osídlení geometrickou řadou narůstá. Datace nalezených situací přestává být jedním z hlavních úkolů archeologů.
Do popředí zájmu se dostává studium hospodářské vyspělosti obyvatelstva, vazby hmotné kultury na sociální prostředí, kontaktní studium měst a venkova. Studují se změny v chování lidí, v zacházení s odpadem, proces nástupu nových technologií ve výrobě běžného spotřebního zboží, které byly objeveny a zdokonalovány v obdobích starších. Každý předmět, způsob jeho použití, každé zdokonalení výrobní technologie jsou odrazem myšlenkového světa lidí své doby. Enormní nárůst nálezového materiálu, existující písemné a ikonografické prameny staví před postmedievální archeologii nové otázky. Archeologie svými výsledky rozšiřuje pramennou základnu nejen vědám historickým, ale také etnologům, sociologům nebo kulturním antropologům.
Pro základní orientaci v postmedievální archeologie je nezbytné rámcové seznámení českými a světovými dějinami raného novověku a novověku, představení vývoje evropské a české postmedievální archeologie.
Základní požadavkem je dále orientace ve světové a domácí odborné literatuře. Podstatnou složkou kurzu postmedievální archeologie je prezentace domácí a evropské dobové hmotné kultury včetně významných výrobních center, a to především keramické a sklářské produkce. Mezi archeologickými tématy pak nelze pominout problematiku novověkého pohřbívání.