Anotace
Cílem předmětu je seznámit studenty pedagogiky s významnými představiteli české filosofie výchovy 19. a 20. století, kteří měli vliv na podobu systému středoškolského a vysokoškolského vzdělávání, nebo kteří důrazem na vychovatelské motivy v jejich myšlení výrazně zasáhli do společenského života a české kultury. Studenti by po absolvování předmětu měli být schopni orientovat se v české tradici filosofie výchovy a rozumět jejímu místu v dějinách české pedagogiky.
Osnova: 1. T. G. Masaryk jako filosof a inspirátor pedagogického myšlení (Ideály humanitní, přednášky o výchově pro učitele) 2. František Drtina a jeho reflexe francouzského školství jako inspirace pro novou výchovu 3. Pozitivistická iniciativa O. Kádnera 4. Hessenova filosoficko kritická analýza meziválečných škol v evropském kontextu 5. J. Hendrich a jeho reflexe filosofie výchovy jako nového oboru 6. J. Patočka a jeho přednášky o filosofii výchovy 7. Undergroundové iniciativy v oblasti filosofie výchovy (R. Palouš, křesťanská pedagogika) 8. J. Pešková a její koncept humanitních věd a výchovy; filosofie pro nefilosofy 9. Filosofické reflexe soudobých snah o reformu (nejen) české školy
Zkouška je ústní pohovor na základě přečtené literatury (5 titulů).