Syllabus
I. SEMESTR:
1. Specifičnost brazilské literatury. Filologický přístup (Brazílie a Portugalsko, otázka jazyka) a amerikanistický přístup (Brazílie a Latinská Amerika, tématické konstanty). Možnosti periodizace.2. Dopis králi Manuelovi o nalezení Brazílie Pera Vaze de Caminhy. Informativní literatura a literatura jezuitská. José de Anchieta a otázky přenosu křesťanství do podmínek Nového světa.3. Společenský kontext brazilského baroka, jeho chronologie a geografie: "baroko cukru" a "baroko zlata". Brazilská literatura jako odnož literatury portugalské (Botelho de Oliveira) a jako sonda do nového světa (Gregório de Matos). António Vieira: Portugalec, Brazilec, Evropan. Vzdělavatelná próza. Barokní Akademie a jejich význam pro ustavení literárního systému.4. Arkadismus Minas Gerais a otázka Zámořské Arkádie. Evropská konvence a brazilská realita: Cláudio Manuel da Costa. Tomás António Gonzaga: arkadik a romantický osud.5. Narativní poezie arkadiků: Santa Rita Durão a Basílio da Gama.6. Brazilský romantismus a cílené budování národní identity. Otázka literárního jazyka a otázka národního literárního hrdiny.7. "Generace" brazilského romantismu. Národní romantismus Gonçalvese Diase. Sebestředná druhá romantická generace: Álvares de Azevedo, Junqueira Freire. Casimiro de Abreu.8. Kondorská poezie Castra Alvese. Solitér Sousândrade.9. Vznik brazilského románu. Městský román: Joaquim Macedo, Manuel Antônio de Almeida. José de Alencar a jeho románová mapa Brazílie.10. Otázka reality a jejího literárního obrazu: Bernardo Guimarães, A. d’E. Taunay a tzv. regionalismus (Távora).11. Brazilské romantické divadlo (Martins Pena, Gonçalves Dias, José de Alencar).12. Synkretické období mezi romantismem a modernismem: realismus, naturalismus. Cesty k popisu společnosti na okraji západní kultury: Machado de Assis, Aluísio de Azevedo, Raul Pompéia.13. Svérázný naturalismus Adolfa Caminhy. Myšlení o Brazílii: rasismus a jeho alternativy. II. SEMESTR:
1. Poezie přelomu století: parnasismus, symbolismus. Nacionalismus a kosmopolitismus brazilské "belle époque". Olavo Bilac. "Černá labuť" Cruz e Sousa.2. Premodernismus: přednosti a úskalí pojmu. Augusto dos Anjos. Euclides da Cunha a otázka jednoty brazilského národa. Lima Barreto, Monteiro Lobato, Graça Aranha.3. Regionalistická próza (Simões Lopes Neto, Afonso Arinos, Valdomiro Silveira, Coelho Neto).4. Brazilský modernismus v proměnách společnosti počátku
20. století. Kosmopolitismus a nacionalismus jinak: poezie brazilového dřeva; lidožroutské hnutí; zelenožlutí.5. Hlavní představitelé prvního modernismu: Oswald de Andrade. Mário de Andrade. Manuel Bandeira. Raul Bopp.6. Modernisté bez estetické revoluce: Carlos Drummond de Andrade. Cecília Meirelesová. Muirilo Mendes a Jorge de Lima. Mistr Vinicius de Moraes.7. Brazílie na periferii modernity. Severovýchodní sociální román
30. let: Rachel de Queirós. Graciliano Ramos. José Lins do Rego. Jorge Amado. Gilberto Freyre a nové nastolení otázky literárního regionalismu.8. Proměny literárního regionalismu. Érico Veríssimo, João Guimarães Rosa. Clarice Lispectorová.9. Brazilská literatura druhé poloviny
20. století jako zrcadlo mnohosti kulturních světů I. Městská próza: Rubem Fonseca, João António, Dalton Trevisan.10. Brazilská literatura druhé poloviny
20. století jako zrcadlo mnohosti kulturních světů II. Fantastická próza: Ligia Fagundes Tellesová, José J. Veiga a Murilo Rubião.
11. Moderní poezie. João Cabral de Melo Neto. Ferreira Gullar. Teorie a praxe konkretistické poezie. Marginální poezie.12. Moderní a synkretické divadlo (Nelson Rodrigues, Ariano Suassuna, Guilherme Figueiredo, Dias Gomes).13. Současná brazilská literatura a postmodernismus. Otázky "kulturního průmyslu". Brazilská populární hudba a literatura (Chico Buarque, Caetano Veloso). Fenomén Paulo Coelho.
Annotation
Přednášky realizované v češtině podávají ucelený přehled vývoje brazilské literatury od objevení Brazílie Portugalci roku 1500 po realismus a naturalismus. Jejich cílem je seznámit posluchače s hlavními vývojovými obdobími této literatury a dát nahlédnout specifické problémy, které je odlišují od jiných literatur euroamerického kulturního prostoru.
Nezbytnou součástí je vlastní četba studentů, bez níž nelze pochopit literární tradici a na jejím pozadí současnou literaturu. Je proto předmětem zkoušky na konci kurzu.