Cílem přednášky je seznámit posluchače s principy a proměnami modernosti v polské literatuře od 20. let 20. století do roku 1989, a to v kontextu vývoje literární kultury ve středoevropském prostoru. Důraz bude kladen na koncepce avantgardy a přehodnocení literárních tradic ve dvou rozdílných systémech meziválečného dvacetiletí a po roce 1945.
Výklad se soustředí na myšlení o literatuře z komunikačního a sémiotického hlediska se zvláštním zřetelem k dialogické povaze literárního procesu. Jednotlivá díla budou interpretována v souvislosti s tendencemi k normativnosti i uvolňování estetického cítění, k udržování i narušování kontinuity uměleckého vývoje. 1. Nová literární komunikace Skamandritů. 2. Mezi ?revolučností" ideologickou a estetickou (20. léta). 3. Witkacyho koncept Čisté formy a expresionistické inspirace. 4. Experimentální narativita Gombrowiczova a Schulzova. 5. Tradice psychologické prózy. 6. Od krakovské avantgardy ke katastrofismům. 7. ?Druhá" literární kultura za války. 8. Poválečné diskuse v Polsku a exilu. 9. Doktrína ?socialistického realismu" a etapa ?účtování". 10. Mezi Przybośovou a Miłoszovou koncepcí poezie. 11. Rozpad ?fasádové" kultury a hnutí Solidarita. 12. Role Nové vlny a pokolení BruLionu. 13. Proměny ?grotesknosti".
Cílem přednášky je seznámit posluchače s principy a proměnami modernosti v polské literatuře od 20. let 20. století do roku 1989, a to v kontextu vývoje literární kultury ve středoevropském prostoru. Důraz bude kladen na koncepce avantgardy a přehodnocení literárních tradic ve dvou rozdílných systémech meziválečného dvacetiletí a po roce 1945.
Výklad se soustředí na myšlení o literatuře z komunikačního a sémiotického hlediska se zvláštním zřetelem k dialogické povaze literárního procesu. Jednotlivá díla budou interpretována v souvislosti s tendencemi k normativnosti i uvolňování estetického cítěn í, k udržování i narušování kontinuity uměleckého vývoje.