History of Political Philosophy

Syllabus

Témata ZS

1) Politická filozofie a politická věda. Konec pozitivismu. Zkoumání zaměřené na problém, metodu a teorii.  Shapiro: Útěk před realitou v humanitních vědách (kap. V).

2) Přirozené právo – Strauss versus historizace konceptů politické teorie.  Strauss: Co je politická filozofie.  Znoj: Konec přirozeného práva a tápání ÚS v této věci.

3) Koncept svobody – polemika o liberálním pojetí  Berlin, I.: Dva pojmy svobody.  Taylor, Ch.: Omyl negativním svobody.

4) Republikánské pojetí svobody a MacCallum, Jr.  Pettit, P.: Before Negative and Positive Liberty.  MacCallum, Jr.: Negative and Positive Freedom.  Znoj: Republikanismus mezi negativním liberalismem a demokratickým populismem.

5) Antické pojetí politiky: Protágorův mýtus: sofisté a skepse (Diogenes, Antifon), Platónovy ideje, Aristotelova metafyzika.  Platón: Protágorás

6) Obrana Sokrata. Sokrates čelí obvinění. (Zpracovat protokoly na hodinu.)  Platón: Obrana Sókrata

7) Druhá a třetí Sokratova řeč.  Platón: Obrana Sókrata  Suvák: K interpretácii Sókratových posledních slov, in Filozofický časopis č. 3/2019.

8) Nevinný Sokrates ve vězení.  Platón: Kritón

9) Platon I. Politika jako realizace nadsmyslových idejí (mýtus o jeskyni).  Výměr spravedlnosti: jednota a spolupráce v obci, mýtus o přirozeném rozdělení obce na třídy, společný majetek a společné ženy u strážců, eugenika, politická pedagogika: přesvědčování a donucování.  Platón: Ústava

10) Platón II. Typologie ústav. Platónova kritika demokracie.  Platón jako předchůdce totalitarismu podle Poppera  Platón: Ústava  Popper: Otevřená společnost I, kap.

6.

11) Aristoteles I.  Kritika Platóna  Aristotelés, Politika, kn.

2.

12) Aristoteles II. Pojem politického společenství. Přirozený původ obce.  Aristotelés: Politika, kn.

1.

13) Aristoteles III. Aristotelovo pojetí spravedlnosti a typologie ústav.  Aristotelés: Politika, Etika Nikomachova.   Témata LS

1. Machiavelli a republikanismus. Znoj, Bíba (eds.), Machiavelli mezi republikanismem a demokracií.

2. Hobbesovo pojetí přirozených práv a legitimita politické moci. Hobbes, Leviathan (vybrané části).

3. Lockovo pojetí přirozených práv a legitimita politické moci. Locke, Druhé pojednání o vládě (vybrané části).

4. Četba: Lockovská podmínka spravedlivého přivlastnění a původ soukromého vlastnictví podle Nozicka.

5. Rousseauovo pojetí sociálních nerovností a společenské smlouvy. Rousseau, Pojednání o původu nerovnosti a pojednání O společenské smlouvě.

6. Utilitarismus: Benthamův princip užitečnosti a Millův princip škody jako způsoby legitimizace politické moci Shapiro, Morální základy politiky.

7. Trh jako měřítko užitečnosti (Pareto). Edgewortův čtverec a temné stránky paretovského optima. Shapiro, Morální základy politiky.

8. Marxismus: materialistické pojetí dějin a teorie vykořisťování. Shapiro, Morální základy politiky; Znoj, Marxismus a jeho revize.

9.  Liberalismus volného trhu. Hayekovo pojetí tržního řádu a kritika sociální spravedlnosti. Hayek, Právo, zákonodárství a svoboda, kap. IX, X.

10. Rawlsův politický liberalismus I: Principy spravedlnosti a jejich odůvodnění.

11. Rawlsův politický liberalismus II: Procedurální spravedlnost: základní struktura společnosti, přednost práva, neutralita práva, překrývající konsensus Rawls, Teorie spravedlnosti, kap. I, II.

12. Komunitaristická kritika liberalismu.                                                          Kolektivní dobra, kolektivní identita a kolektivní práva (Sandel, Taylor, Walzer) Taylor, Nedorozumění v diskusi mezi liberály a komunitaristy. Sandel, Spravedlnost. Co je správné dělat

13. Taylorův občanský republikanismus a multikulturalismus. Taylor, Politika uznání.

Annotation

Studenti se seznámí s tím, jak byl v hlavním proudu západní filozofie od antiky po současnost pojímán politický řád a legitimizována politická moc (autorita) pomocí pojmů jako svoboda, právo, spravedlnost a společné dobro, jejichž význam se historicky proměňoval. Nejprve v ZS bude podán výklad antické politické filozofie. Poté v LS v předmětu Dějiny politické filozofie II se výklad zaměří na to, jak se v moderní době utvářela liberální tradice individualistického pojetí přirozených práv v konfrontaci s republikanismem, jak byla reformulována utilitarismem, kritizována marxismem a dále se proměnila v nedávné polemice s komunitarismem.

Podmínky atestace: Docházka 70% a seminární práce v rozsahu 14000 znaků.