Podmínky atestace:
- aktivní participace na diskusi
- referát
- závěrečný test
Obsah kurzu: 1. Pavel Barša, „Úvod. Pět dilemat společenské vědy“, in: Pavel Barša a kol.: c.d. s. 13-29. 2. Raymond Aron: „What is a Theory of International Relations“, Journal of International
Affairs, 21, 2, s. 185-206. 3. Kenneth Waltz: „Realist Thought and Neorealist Theory“ (1990), c.d., s. 215- 230. 4. Vít Beneš: „Realismus“, in: Pavel Barša a kol.: Ibid., s. 30-59 5. Robert Keohane: „International Liberalism Realism Reconsidered“ (1990), c.d., s. 39-62. 6. Jan Karlas: „Liberalismus“, in: Pavel Barša a kol.: Ibid., s. 60-82. 7. Justin Rosenberg: The International Imagination: IR Theory and Classic Social Analysis,
Millenium. Journal of International Studies, vol. 23, No. 1, s. 85-108. 8. Ondřej Slačálek: „Marxismus“, in: Pavel Barša a kol.: Ibid., s. 83-123. 9. Friedrich Kratochwil: „History, „Action and Identity: Revisiting the ‚Second‘ Great Debate and Assessing its Importance for Social Theory“, European Journal of International
Relations, Vol. 12 (1): s. 5-19. 10. Mats Braun: „Konstruktivismus“, in: Pavel Barša a kol.: Ibid., s. 124-145.
Kurz bude sledovat základní teorie mezinárodních vztahů nikoli jen jako zdroje konceptů k analýze mezinárodních vztahů, ale jako vhodný objekt sebereflexivní analýzy optikou základních otázek společenské vědy, tedy zejména: Můžeme společenský svět vysvětlit po způsobu přírodních věd, anebo je třeba nalézt adekvátnější perspektivu, která zahrnuje rozumění významům aktérů? A je takové poznání ještě vědou? Má větší smysl analyzovat společenskou realitu jako strukturu vztahů, anebo jí je vhodnější rozumět skrze vědomé jednání aktérů? Jsou přínosy společenských věd pevně zakotvené ve své historické a společenské partikularitě, anebo jsou schopny formulovat zákonitosti platné obecněji a také mohou rozřešit politické spory? A co je společenskovědní teorie, jaké má možnosti a vysvětlující potenciál? Kdy je příliš úsporná a kdy naopak přetížená?