Metodologické otázky studia mezinárodních vztahů
Typ předmětu: povinný počet kreditů: 5
Způsob zakončení: zkouška
Forma výuky: přednáška, seminář
Další požadavky na studenta: Pravidelné anotace zadaných textů a alespoň jedna prezentace na semináři.
Vyučující: prof. Pavel Barša, Ph.D.
Stručná anotace předmětu
Teorie mezinárodních vztahů podobně jako ostatní sociálně-vědní disciplíny se potýká se dvěma základními metodologickými dilematy. Prvním je otázka, zda máme k sociální realitě přistupovat zevnitř, tedy skrz porozumění významům, které realitě a svému jednání dávají aktéři, a nebo zvenčí, tedy skrz objektivní popis sociálních procesů bez ohledu na to, jak jim rozumí aktéři. Druhým dilematem je otázka, zda máme při vysvětlení a rozumění postupovat od aktérů ke struktuře, nebo naopak od struktury k aktérům. Různé teorie mezinárodních vztahů lze odlišit podle toho, jakou pozici zaujímají v těchto otázkách. Zároveň tyto teorie často aplikují na oblast mezinárodních vztahů přístupy vypracované jinde - v politické filosofii (např. kontraktualismus, spor kosmopolitismu s komunitarismem), v politických doktrínách (marxismus, liberalismus, konzervatismus) či jiných sociálně-vědných disciplinách (teorie her, mikroekonomika). Každá teorie či přístup zažívá svou ?hodinu pravdy? ve chvíli, kdy se pokouší vysvětlit konkrétní historické situace a události. Texty čtené na semináři z různých hledisek reflektují naznačená dilemata a témata. V přednáškách budou vyloženy jednotlivé teoretické koncepty podle daných témat. Na seminářích budou studenti diskutovat o daných tématech na základě zadané literatury.
Témata: 1. Úvod. Rozdělení prezentací. 2. Úvod: dvě tradice, M. Hollis, S. Smith, Teorie mezinárodních vztahů. Interpretace a porozumění, CDK, Brno 2000, s. 11-56. 3. Výklad, tamtéž, 57-81. 4. Porozumění, tamtéž, 83-107. 5. Hry, které státy hrají (I), tamtéž, 137-161. 6. Hry, které státy hraji (II), tamtéž, 190-217. 7. Steve Smith, Sebepojetí jednoho oboru, Současné teorie mezinárodních vztahů, Barrister, Brno 2003 (2001), 9-46. 8. Fred Halliday, Konec studené války a mezinárodní vztahy, tamtéž, s. 47-74. 9. Richard Little, Mezinárodní vztahy a triumf kapitalismu, tamtéž, s. 75-104. 10. Barry Buzan, Další zkoumání problému analytických rovin, tamtéž, s. 105-126. 11. John A. Vasquez, Postpozitivistická debata, tamtéž, s. 127-154 12. Andrew Linklater, Neorealismus v teorii a v praxi, tamtéž, s. 155-178. 13. Ken Booth, Odvaha nevědět: teorie mezinárodních vztahů versus budoucnost, tamtéž, s. 179-205.
Teorie mezinárodních vztahů podobně jako ostatní sociálně-vědní disciplíny se potýká se dvěma základními metodologickými dilematy. Prvním je otázka, zda máme k sociální realitě přistupovat zevnitř, tedy skrz porozumění významům, které realitě a svému jednání dávají aktéři, a nebo zvenčí, tedy skrz objektivní popis sociálních procesů bez ohledu na to, jak jim rozumí aktéři.
Druhým dilematem je otázka, zda máme při vysvětlení a rozumění postupovat od aktérů ke struktuře, nebo naopak od struktury k aktérům. Různé teorie mezinárodních vztahů lze odlišit podle toho, jakou pozici zaujímají v těchto otázkách.
Zároveň tyto teorie často aplikují na oblast mezinárodních vztahů přístupy vypracované jinde - v politické filosofii (např. kontraktualismus, spor kosmopolitismu s komunitarismem), v politických doktrínách (marxismus, liberalismus, konzervatismus) či jiných sociálně-vědných disciplinách (teorie her, mikroekonomika). Každá teorie či přístup zažívá svou ?hodinu pravdy? ve chvíli, kdy se pokouší vysvětlit konkrétní historické situace a události.
Texty čtené na semináři z různých hledisek reflektuj í naznačená dilemata a témata. V přednáškách budou vyloženy jednotlivé teoretické koncepty podle daných témat.
Na seminářích budou studenti diskutovat o daných tématech na základě zadané literatury.