* Likvidace organizací a spolků v Československu po roce 1948
* Jméno vyučujícího
Doc. PhDr. Jiří Kocian, CSc.
* Forma kurzu a časový rozsah výběrová přednáška, ZS 1/1
* Forma atestace
Zápočet
* Požadavky k atestacím
K zápočtu je třeba zpracovat písemnou práci v rozsahu do 10 stran, téma je třeba konzultovat s vyučujícím.
* Stručná charakteristika obsahu
Studenti se seznámí s problematikou likvidace společenských organizací a spolků v Československu po nástupu komunistické moci v roce 1948. Tento proces bylo možné vnímat v několika rovinách. Jednak jako cílený výběr organizací a spolků, kterých se komunistická moc zbavovala bez jakýchkoli zábran z mocenských či ideologických důvodů. Dobrovolnou a suverénní občanskou společnost ještě v letech 1945-1948 představovalo více jak 60 000 organizací, spolků, jednot, korporací, družstev, profesních a zájmových sdružení nejrůznějšího typu. Tato členitá občanská společnost byla pro komunisty nepříjemnou překážkou v cestě za ovládnutím a kontrolu nad společností. Ty organizace, na kterých měla komunistická moc zájem, se rozhodla zachovat, či je sdružit v nový typ celostátních masových organizací často budovaných podle sovětského vzoru. Ty důležité (např. sjednocené revoluční odbory, mládež, tělovýchovu, branné organizace aj. pak sdružila pod dohled přetransformované Národní fronty, a to již během prvních let po převratu. Některé z zlikvidovaných organizací měly svoji další historii (např. Junák či Sokol), jak v 50. letech, tak i v období reformního pokusu ve druhé polovině 60. let., nebo v prostředí českého, resp. československého exilu let 1948-1989. Jiná rovina byla otázka právních nástrojů, které komunisté likvidaci organizací a spolků použili, či otázka majetková, která sehrávala pro komunisty též významnou roli. Tragicky dopadla likvidace spolků a organizací pro mnohé jejich funkcionáře a členy. Patřili mezi oběti komunistické represe a perzekuce. Dosavadní výzkum těchto otázek je dosud neucelený a neúplný. Proces likvidace spolků a organizací po roce 1948 tvoří jedno z důležitých a stále otevřených témat studia soudobých politických dějin. Přednáška může přispět k rozšíření poznatků o těchto problémech a o politickém systému komunistického státu.
Tématické okruhy : 1. Národní fronta v Československu v letech 1945-1948 2. Dohoda tzv. socialistického bloku z června 1945 3. Cesta k poválečné unifikaci organizací a spolků. 4. Únor 1948 a AV NF 5. Nástup k likvidaci organizací a spolků po roce 1948 6 . Zrušení, sdružení a vytváření nových spolků a organizací. 7. Proměna organizační struktury NF 8. Proměny obsahu a forem spolkového a shromažďovacího práva 9. Perzekuce funkcionářů a členů likvidovaných organizací a spolků 10. Pokus o oživení občanské společnosti v roce 1968
Stručná charakteristika obsahu
Studenti se seznámí s problematikou likvidace společenských organizací a spolků v Československu po nástupu komunistické moci v roce 1948. Tento proces bylo možné vnímat v několika rovinách. Jednak jako cílený výběr organizací a spolků, kterých se komunistická moc zbavovala bez jakýchkoli zábran z mocenských či ideologických důvodů.
Dobrovolnou a suverénní občanskou společnost ještě v letech 1945-1948 představovalo více jak 60 000 organizací, spolků, jednot, korporací, družstev, profesních a zájmových sdružení nejrůznějšího typu. Tato členitá občanská společnost byla pro komunisty nepříjemnou překážkou v cestě za ovládnutím a kontrolu nad společností. Ty organizace, na kterých měla komunistická moc zájem, se rozhodla zachovat, či je sdružit v nový typ celostátních masových organizací často budovaných podle sovětského vzoru. Ty důležité (např. sjednocené revoluční odbory, mládež, tělovýchovu, branné organizace aj. pak sdružila pod dohled přetransformované Národní fronty, a to již během prvních let po převratu. Některé z zlikvidovaných organizací měly svoji další historii (např. Junák či Sokol), jak v 50. letech, tak i v období reformního pokusu ve druhé polovině 60. let., nebo v prostředí českého, resp. československého exilu let 1948-1989. Jiná rovina byla otázka právních nástrojů, které komunisté likvidaci organizací a spolků použili, či otázka majetková, která sehrávala pro komunisty též významnou roli. Tragicky dopadla likvidace spolků a organizací pro mnohé jejich funkcionáře a členy. Patřili mezi oběti komunistické represe a perzekuce. Dosavadní výzkum těchto otázek je dosud neucelený a neúplný. Proces likvidace spolků a organizací po roce 1948 tvoří jedno z důležitých a stále otevřených témat studia soudobých politických dějin.
Přednáška může přispět k rozšíření poznatků o těchto problémech a o politickém systému komunistického státu.