Sylabus
Sylabus
Texty nedostupné a výňatky budou nasdíleny přes datové uložiště. Na texty dostupné on-line odkazuji pomocí hyperlinků v příslušných položkách sylabu (nutno prohlížet v SISu). 1) 20. 2. Úvod. Rétorika a její cíle
Rozsah pojmu, dílčí disciplíny, interdisciplinarita. Další základní pojmy: přesvědčování, identifikace, pozvání k porozumění, přemlouvání/persuase, argumentační funkce, plauzibilita.
Aristotelés: Rétorika, přel. Antonín Kříž, Rezek: Praha 2010, 3. vyd., s. 26, I.2, 1355b26f – pdf s výňatkem ve složce.
Kenneth Burke: A Rhetoric of Motives, New York: George Braziller 1950, s. 55–59 – online a pdf s výňatkem ve složce.
Sonja K. Foss; Cindy Griffin: Beyond Persuasion: A Proposal for an Invitational Rhetoric, Communication Monographs 62, 1995, s. 2–18, zde s. 2 – pdf ve složce.
Kopecký, Jakub: Argumentace v jazykové interakci, Slovo a slovesnost 79, č. 4, 2018, s. 322–344, zde s. 328–329 – online i ve složce. 2) 27. 2. Étos – patos – logos
Místo a možnosti argumentace versus přesvědčování.
Aristotelés: Rétorika, přel. Antonín Kříž, Rezek: Praha 2010, 3. vyd. Druhá kniha, kap. I., s. 43–44 – pdf s výňatkem ve složce.
Antoine C. Braet: Ethos, Pathos and Logos in Aristotle's Rhetoric: A Re-Examination, Argumentation 6, 1992, s. 307–320 – pdf ve složce.
Sandy Edward Green Jr.: A Rhetorical Theory of Diffusion, The Academy of Management Review 29, č. 4, 2004, s. 653–669, zde 659–660. 3) 5. 3. PublikumUniverzální a partikulární publikum. Smíšené a vnitřně r ůznorodé publikum. Problém přesvědčivosti a pravdy.
Perelman, Chaim, Olbrechts-Tyteca, Lucie: The New Rhetoric, přel. John Wilkinson a Purcell Weaver, University of Notre Dame Press 1969. The Universal Audience, s. 31; Argumentation Before a Single Hearer, s. 35 – pdf s výňatkem ve složce.
Frans H. van Eemeren: Strategic Maneuvering in Argumentative Discourse: Extending the Pragma-Dialectical Theory of Argumentation, Argumentation in Context 2, John Benjamins Publishing 2010, s. 108–113 – online v NK.
Richard Rorty: Texts and Lumps, New Literary History 17, č. 1: Philosophy of Science and Literary Theory (Autumn, 1985), s. 1–16 – online a pdf ve složce. 4) 12. 3. Pojmenování, identita, lexikum
Pojmy. Argumentativní tvárnost pojmů. Kategorizace. Indexikalita pojmů. Diskursivní/interpretační pojmy. Lexikum. Identita.
Chaim Perelman; Lucie Olbrechts-Tyteca: On the Use of Notions (§ 33), Clarification and Obscuration of Notions (§ 34), Argumentative Usage and Plasticity of Notions (§ 35), in: The New Rhetoric: A Treatise on Argumentation, přel. John Wilkinson a Purcell Weaver, University of Notre Dame Press: London 1969, s. 130–133 – pdf s výňatkem ve složce.
Michael Billig: Arguing and Thinking: A Rhetorical Approach to Social Psychology, Cambridge University Press, 1996, s. 170 – knihovna FSV UK.
William E. Connoly: The Terms of Political Discourse, Princeton 1983, 2. vyd – Národní knihovna absenčně.
Walter Bryce Gallie: Essentially Contested Concepts, Proceedings of the Aristotelian Society, 1955–1956, New Series, Vol. 56, s. 167–198 – online a pdf ve složce.
Paul Chilton, Analysing Political Discourse. Theory and Practice, London / New York 2004, s. 201 – Národní knihovna elektronicky.
Ruth Wodak: The Discourse of Politics in Action, Basingstoke: New York: Palgrave Macmillan, 2009, s. 41 a 43 – Národní knihovna absenčně. 5) 19. 3. Argument/argumentace
Rétorika, teorie argumentace, logika. Stanovisko, názor. Argument, důvod, předpoklad, teze, závěr. Entyméma a sylogismus.
Kopecký, Jakub: Argumentace v jazykové interakci, Slovo a slovesnost 79, č. 4, 2018, 322–344 – online i ve složce. van Eemeren a kol.: Handbook of Argumentation Theory, Springer Dordrecht Heidelberg New York London, 2014, kap. 1.1 Argumentation as a Topic of Research, s. 1–7 – PrF MU – Ústřední knihovna Brno, Univerzita T. Bati – Knihovna Zlín.
Deborah Schiffrin: The Management of a Cooperative Self in Argument: The Role of Opinions and Stories, in: Conflict Talk, ed. Alan Grimshaw, Cambridge University Press 1990, s. 241–259 – pdf ve složce. 6) 26. 3. Topoi / loci communes
Topoi / argumentační schémata. Inventio, heuristika, brainstorming.
Aristotelés: Organon, díl 5, Topiky, přel. Antonín Kříž, upravil Milan Mráz, Praha: Academia 1975, 1. vyd. – Národní knihovna absenčně.
Ruth Wodak: The Discourse of Politics in Action, Basingstoke: New York: Palgrave Macmillan, 2009, s. 44.
Michael Billig: Arguing and Thinking: A Rhetorical Approach to Social Psychology, Cambridge University Press, 1996, s. 169, 227. 7) 2. 4. Argumenty ad
Argumentum ad hominem (personam), ad ignorantiam, ad judicium, ad verecundiam
John Locke: Esej o lidském chápání, přel. Miloš Dokulil, Praha 2012, 17. kap. O rozumu, § 19 Čtyři druhy argumentů, § 19–22 – nasdílené pdf.
Schopenhauer, Arthur: Umění dostat v každé debatě za pravdu: Eristická dialektika, přel. Břetislav Hůla, Portál: Praha 2019, 4. vyd. – Národní knihovna. 8) 9. 4.
Relevance
Douglas N. Walton: Relevance in Argumentation, Imprint Routledge: New York 2004 – NK elektronicky. 9) 16. 4. Metafora
Lakoff, George; Johnson, Mark: Metafory, kterými žijeme, přel. Mirek Čejka, Brno: Host 2014, 2. vyd. – online. 10) 23. 4. Ideologie
Ideologie jako vztahy struktur společnosti a struktur diskursu. Skupinové, profesní a institucionální ideologie.
Teun A. van Dijk: Ideological discourse analysis, New Courant 4, 1995, s. 135–161 – online i ve složce. 11) 30. 4. Cenzura
Liberální pojetí cenzury. Předběžná a následná. Nová cenzura, vědění-moc. „Cenzurně-technologický komplex.“
Biermann, Armin: „Nebezpečná literatura“ – Náčrt teorie literární cenzury, přel. Tomáš Pavlíček, in: Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře, ed. Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer, Host: Brno 2012, s. 167–199 – Národní knihovna.
Michael Holquist: Pokřivený originál: paradox cenzury, přel. Michal Charypar, in: Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře, ed. Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer, Host: Brno 2012, s. 103–118 – docx ve složce a Národní knihovna.
Sue Curry Jansen: Censorship: The Knot That Binds Power and Knowledge, Oxford University Press: Oxford / New York 1991, s. 6–8 – pdf ve složce.
Westminsterská deklarace proti rostoucí cenzuře, přel. Vlastimil Veselý, 27. 10. 2023, Společnost pro obranu svobody projevu – online a ve složce; originál: The Westmister Declaration – online. 12) 7. 5.
Performativita
Konstativy a performativy. Lokuce, ilokuce, perlokuce.
Austin, J. L.: Jak něco udělat pomocí slov: Přednášky na počest Williama Jamese proslovené na Harvardově univerzitě roku 1955, kap. I: Konstativy a performativy, přel. Marek Tomeček, Filosofia: Praha 2022, s. 11–18 – pdf a Národní knihovna.
Austin, J. L.: Jak něco udělat pomocí slov: Přednášky na počest Williama Jamese proslovené na Harvardově univerzitě roku 1955, kap. VIII: Lokuční, ilokuční a perlokuční akty, přel. Marek Tomeček, Filosofia: Praha 2022, s. 79–88 – pdf a Národní knihovna.
Hirschová, M. Řečový akt, řečové jednání a komunikační funkce výpovědi, Slovo a slovesnost 65, 2004, s. 163–173 – <a href="https://docplayer.cz/8776716-Recovy
Anotace
Rétorika, především ve svém moderním provedení jako rétorická kritika, a teorie argumentace jsou metodou analýzy a interpretace projevů a textů. Politika je doménou lidské činnosti, v níž má rétorika ústřední postavení.
V první rovině kursu se stručně seznámíme s historickým vývojem disciplíny a se základními pojmovými rámci uvedených přístupů a disciplín. Ty budeme aplikovat v rovině druhé, při čtení a interpretaci vybraných veřejných projevů a publicistických statí, v nichž se manifestují.