Syllabus
Ruské sociálně-politické myšlení od středověku do konce 18. stoletípřednášející: Marek Příhodahodinová dotace: 6x2/- seznámení s programem kurzu, studijní literaturou a prameny obecná charakteristika duchovního světa staré Rusi; periodizace, základní pojmy a problémy sociálně-politického myšlení moskevského období západoevropský kontext kulturního vývoje staré Rusi formování duchovních proudů v moskevské společnosti druhé poloviny 15. – první poloviny 16. století (osifljané, něsťažatělé); kacířství ve staré Rusi a boj proti němu; historicko-společenský kontext sporu o církevní majetek nové modely uvažování o státu a společnosti 16. a 17. století (Ivan Peresvětov, Grigorij Kotošichin) odraz petrovských reforem v ruském myšlení osvícenství v Rusku a jeho představitelé (Vasilij Tatiščev, Děnis Fonvizin, Michail Ščerbatov, Alexandr Radiščev)
Dějiny ruského politického a filozofického myšlení od romantismu po první polovinu 20. století přednášející: Hanuš Nyklhodinová dotace: 7x2/-
Slavjanofilství
Varianty ruského západnictví
Panslavismus a teorie kulturně-historických typů
Ruský radikalismus - anarchismus, nihilismus
Narodnictví
Marxismus ve východní Evropě
Eurasijství a meziválečná emigrace
Část doc. H. Nykla bude v akademickém roce 2022/2023 odučena blokově. Termín blokové výuky bude včas oznámen.
Annotation
Předmět si klade za cíl uvést posluchače do problematiky politického a filosofického myšlení Ruska. V první části předmětu budou studenti seznámeni s klíčovými etapami, hlavními proudy i reprezentanty ruského politického a filozofického myšlení od vzniku písemnictví do 18. století, které je charakterizováno vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek i zrodem svébytné světské šlechtické kultury.
Zvláštní přednáškový okruh bude věnován počátku procesu národního obrození v prostředí menších národů ruského impéria v širších evropských souvislostech. V další části se přednáška zaměří na nejvýznamnější myšlenkové proudy v Rusku 19. a 20. století.
Vznik svébytné ruské filosofie je spojován s diskusí slavjanofilů a západníků. Slavjanofilové položili základy ruské náboženské filosofie, zatímco západníci souvisejí především s formováním ruského liberalismu a socialismu.
Na některé motivy slavjanofilské filosofie navazuje teorie kulturně-historických typů a panslavistická koncepce N. J.
Danilevského. Naopak sociální projektivismus dal vzniknout ruským revolučním proudům anarchistů, nihilistů a narodniků.
Pozoruhodný myšlenkový rozkvět přinesl přelom 19. a 20. století. Myšlenkové motivy tohoto období byly završeny v dílech ruské poříjnové emigrace.
V jejím rámci se výrazně projevil proud eurasijství, jedno z jehož center se nacházelo v tehdejším Československu. Jako samostatný proud bude představen ruský marxismus, který nabízel řadu variant původního učení.
Přednáška bude uzavřena shrnutím vývoje ruského myšlení po druhé světové válce a v současnosti.