Syllabus
letní semestr akademického roku 2023/2024 1) 20.2. seznámení s programem a koncepcí kurzu seznámení s doporučenou literaturou a vydáním pramenů duchovní svět středověkého autora 2) 27.2. evropský kontext staré Rusi – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení I. středověk a renesance 3) 5.3. evropský kontext staré Rusi – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení II. raný novověk 4) 12.3. evropský kontext Ruska 18. století – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení III. osvícenství I 5) 19.3. evropský kontext Ruska 18. století – základní rysy (západo)evropského sociálního a politického myšlení IV. osvícenství II a dědictví 18. století 6) 26.3. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (otázka církevního majetku) texty: Josif Volockij – listy
Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959. texty: Vassian Patrikejev – spisy
КАЗАКОВА, Н. А.: Вассиан Патрикеев и его сочинения. Ленинград 1960. 7) 2.4. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (kacířství v prostředí staré Rusi) text:
КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955. 8) 9.4. hlavní duchovní proudy vrcholné moskevské Rusi (pojetí panovnické moci) text:
КАЗАКОВА, Н. А. – ЛУРЬЕ, Я. С.: Антифеодальные еретические движения на Руси ХIV – начала ХVI века. Москва – Ленинград 1955. církevní polemika staré Rusi texty: Cesta do Florencie; O Římu; Vyprávění o osmém Florentském sněmu
Памятники литературы Древней Руси. ХIV – середина ХV века. Москва 1981.
Попов, А. Н.: Историко-литературный обзор древнерусских полемических сочинений против латинян (ХI–ХV вв.). Москва 1875. 9) 16.4. titul car a představy o panovnické moci ve staré Rusi texty: Josif Volockij – listy
Послания Иосифа Волоцкого. Москва – Ленинград 1959. kult místních vládců v prostředí Tverského knížectví texty:
КУЧКИН, В. А.: Повести о Михаиле Тверском (историко-текстологическое исследование). Москва 1974.
«Пространная редакция повести о Михаиле Тверском». Древнерусская книжность. По материалам Пушкинского дома. Ленинград 1985, s. 16–27.
ЛИЧАЧЕВ, Н. П.: «Инока Фомы слово похвальное о благоверном великом князе Борисе Александровиче». Памятники древней письменности и искусства CLXVIII. Санкт–Петербург 1908. 10) 23.4.
Novgorod a Pskov jako alternativní model ruské kultury? texty:
Московский летописный свод конца ХV века. Полное собрание русских летописей, том ХХV. Москва – Ленинград 1949, s. 284–291.
Софийская первая летопись. Полное собрание русских летописей, том VI. Санкт-Петербург 1853, s. 1–15.
Новгородская четвертая летопись. Полное собрание русских летописей, том IV, часть 1, выпуск второй. Ленинград 1925, s. 446–448.
«Повесть о псковском взятии». Памятники литературы Древней Руси. Конец ХV – первая половина ХVI века. Москва 1984, s. 364–375. krize očima člověka staré Rusi – reflexe Smuty v moskevských historických vyprávěních texty:
Антонов, Д. И.: Смута в культуре средневековой Руси: эволюция древнерусских мифологем в книжности начала ХVII века. Москва 2009.
Дробленкова, Н. Ф.: Новая повесть о преславном Росийском царстве и соврем енная ей агитационная патриотическая письменность. Москва – Ленинград 1960.
Historie Avraamije Palicyna
Сказание Авраамия Палицына. Москва – Ленинград 1955.
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 162–281. (vybrané části)
Ivan Chvorostinin – Vyprávění o době, carech a biskupech moskevských
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 428–463.
Vremennik Ivana Timofejeva
Временник Ивана Тимофеева. Санкт-Петербург 2004. (nebo původní vydání z roku 1951).
Памятники литературы Древней Руси. Конец ХVI – начало ХVII веков. Москва 1987, s. 282–317. (vybrané části) 11) 30.4. otázka západnictví v myšlení moskevské Rusi 17. století ruské písemnictví a petrovské reformy – myšlenkové kontexty evropeizace Ruska texty:
Grigorij Kotošichin – O Rusku v době vlády Alexeje Michajloviče
Котошихин, Г. К.: О России в царствование Алексея Михайловича. Сочинение Григорья Котошихина. 4-е издание. Санкт-Петербург 1906.
Московия и Европа. Москва 2000.
Русское историческое повествование ХVI–ХVII веков. Москва 1984. pochvalná slova Feofana Prokopoviče (výběr)
Прокопович, Ф.: Сочинения. Москва – Ленинград 1961.
Ivan Posoškov – Kniha o chudobě a bohatství
Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1937.
Посошков, И: Книга о скудости и богатстве и другие сочинения. Москва 1951. 12) 7.5. ruské myšlení 18. století v kontextu evropského osvícenství text: Vasilij Nikitič Tatiščev – Разговор двух приятелей о пользе науки и училищ
Татищев, В. Н.: Избранные произведения. Ленинград 1979. text: Michail Michajlovič Ščerbatov – О повреждении нравов в России (např. Москва 1984)
Щербатов, М. М.: Избранные труды. Москва 2010.
Артемьева, Т. В.: Михаил Щербатов. Санкт-Петербург 1994. doporučené texty k evropskému kontextu:
Platón: Ústava
Aristotelés: Politika
Thomas More: Utopie
Tommaso Campanella: Sluneční stát
Niccolò Machiavelli: Vladař (Kníže)
Thomas Hobbes: Leviathan
John Locke: Dvě pojednání o vládě
Charles Montesquieu: O
Annotation
Předmět formou přednášky rozvíjí kulturologickou problematiku a navazuje na základní přehled o literárním a historickém vývoji Ruska, získaný posluchači v předcházejícím studiu. Jeho cílem je seznámit studenty se základními duchovními a myšlenkovými koncepty Ruska od vzniku písemnictví až do konce 18. století, který je charakterizován vlivem klasicismu a osvícenských myšlenek.
Při koncipování předmětu bude upřednostňováno tematické uspořádání materiálu na úkor chronologického přístupu. Při volbě přednáškových okruhů bude kladen důraz na intelektuální koncepty, které svými zdroji a významem přesahují hranice ruského historického a kulturního prostoru a u nichž lze vysledovat zřetelnou souvislost s evropským vývojem (západní Evropa, Byzanc).
Interpretace písemnictví a duchovní kultury staré Rusi poskytne klíč k pochopení základních souřadnic myšlenkového světa středověkého a raně novověkého člověka. Součástí přednášky bude otázka vztahu autorů staré Rusi k domácí historicko-kulturní tradici a s tím související problematika kontinuity a diskontinuity ruského duchovního vývoje.
Sledovány budou proměny základních pojmů, které tvoří základ identifikace středověkého a raně novověkého autora prostřednictvím víry, jazyka nebo teritoria (např. vládce, země, spravedlnost, víra, svatost aj.).