Sylabus
1) 19.2.
Text 1: Terence Turner, „Oedipus: Time and Structure in Narrative Form“, in R. Spencer (ed.), Forms of Symbolic Action, Seattle: University of Washington Press, 1969, s. 26–68 [Patronát: Veronika]
I. Obecná teorie mýtu (s. 26 –36)
A. Kritika Lévi-Strausse (s. 26–32)1) V jakém smyslu podle Lévi-Strausse mýtus slučuje synchronii s diachronií? Předveďte na mýtu o Oidipovi. 2) V čem je podle Turnera toto skloubení synchronie s diachronií iluzorní? Jak podle něho Lévi-Strauss ve skutečnosti s diachronií zachází? 3) Jakou principielní chybu Lévi-Strauss při slučování synchronie s diachronií dělá? Jaký je podle Turnera pravý vztah mezi nimi? 4) V jakém vztahu je sekvenční uspořádání příběhu k historickému času?
B. Turnerovo vlastní pojetí mýtu a mytického času (s. 33–36)1) Jakým způsobem prostředkuje příběh mezi synchronním řádem a neuspořádaným diachronickým časem? 2) Jaká epistemologie času stojí na pozadí Turnerovy koncepce? Jakým způsobem pomáhají formy časového vnímání prostředkovat zkušenost vnějšího světa? 3) Jak totéž prostředkování probíhá mezi jedincem a společností? 4) Jakou roli při tom hraje rituál a mýtus? Jak se mytické příběhy mají k normativní struktuře společenských kategorií?
II. Rozbor mýtu o Oidipovi (s. 36–58 + kap. V.B, s. 61–63)1) Jak Turner do svých strukturálních diagramů zapracovává synchronickou a diachronickou rovinu mýtu? 2) Na jakém principu je příběh poháněn kupředu a odkud kam směřuje? 3) Jaký je strukturální vztah mezi tři krát třemi epizodami mýtu o Oidipovi? 4) Rozeberte strukturu první trojice epizod (A–C). 5) Rozeberte strukturu druhé trojice epizod (D–F). V jakém vztahu je tato trojice k první trojici? 6) Jaký význam má setkání Láia a Oidipa na trojcestí? 7) Jaké je v příběhu role Sfingy a jaký je smysl její hádanky? Proč ji dokáže zodpovědět jen Oidipús? 8) Rozeberte strukturu poslední trojice epizod (G–I). V jakém vztahu je tato trojice k oběma předešlým? 9) Jaký je v Oidipově příběhu smysl poznání a proč náleží jen Oidipovi a Teiresiovi? 10) Jaká je funkce Oidipovy liminality?
III. Syntéza: Funkce mýtu o Oidipovi (s. 58–67)1) Jaké společenské konflikty se v mýtu o Oidipovi odrážejí a jak je Oidipús pomáhá přemostit? 2) V jakém ohledu má mýtus o Oidipovi strukturu přechodového rituálu a proč bývá tato struktura typická pro mytické příběhy obecně? 3) Jak přesně mýty posluchačům pomáhají usmířit jejich vnitřní napětí s normativními ideály? Předveďte na Oidipovi.
Postup při čtení: Článek si nejprve celý jen rychle pročtěte, abyste si udělali rámcovou představu o Turnerově postupu, ale aniž byste se snažili všemu porozumět (zejm. vlastní rozbor mýtu stačí v této fázi sledovat jen velmi zběžně). Teprve pak začněte s důkladnou četbou od začátku. Jako vodítko při rozboru mýtu používejte kapitolu V.B (s. 61–63). 2) 26.2.
Budeme pokračovat v četbě Turner, „Oedipus: Time and Structure" a to zejm. od s. 33 dál (ačkoliv jsme se tématům na s. 33-36 věnovali, vzhledem k nepřítomnosti většiny účastníků semináře bude nutné se tomu alespoň rámcově ještě věnovat). [patronát: Veronika] 3) 4.3.
Dokončíme text T. Turnera a to od epizody F (sfinga, s. 44 dále), tedy od otázky II.5 do konce. [patronát: Karolína] 4) 11.3.
Text 2: Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014, s. 99–161 [patronát: Barbora].
Obecný postup při čtení: aniž byste byli seznámeni se staroegyptskými reáliemi, přemýšlejte o nabízeném členění textu a motivických interpretacích stejně, jako jsme činili v případě Turnera, tj. zda je argumentace přesvědčivá, zda epizodická struktura drží, případně jak byste ji změnili. Příběh o dvou bratrech je v určitém smyslu vlastně přímočařejší než mýtus o Oidipovi. Srovnatelná komplikovanost se ukáže až ke konci narativu, resp. při analýze struktury celé skladby, což bude ovšem až následný krok. Pokud narazíte na nějakou zásadní překážku v chápání podmíněnou neznalostí reálií, poznamenejte si místo a motiv vyjasníme během hodiny.
Otázky k textu 2 (s. 99–161):
– Initial Episode (IE) I, Episode A–C: 1) Jak jsou nastaveny základní vztahy? 2) Jakou roli v celém textu hraje Anupova žena? 3) V jakém smyslu je epizoda C syntézou a v jakém smyslu je kastrace ústředním motivem?
– Initial Episode II, Episode D–F: 1) Jak funguje „Initial Episode“ (IE) jako rámovací mechanismus? 2) Jakou roli v příběhu hrají mediátoři a kdo všechno je mediátorem? 3) V jakém vztahu je IE I k IE II? 4) Jaká je role ženských postav? 5) Jaké všechny příklady bifurkace příběh obsahuje?
– Initial Episode III, Episode G–I, J–L, M–O, Terminal Episode: 1) V jakém vztahu je IE III k I a II? 2) Které všechny božské postavy Bata reprezentuje? 3) Jakou roli v celém příběhu hraje Anup? 4) V jakém smyslu můžeme tvrdit, že narativ ukazuje identitu otce a syna? 5) 18.3.
Dokončíme ještě analýzu Příbehu o dvou bratrech jako takového a to od s. 145 dále.
Text 2:Martin Pehal, Interpreting Ancient Egyptian Narratives: A Structural Analysis of the Tale of Two Brothers, the Anat Myth, the Osirian Cycle and the Astarte Papyrus. Nouvelles Études Orientales. Bruxelles: EME, 2014, s. 163–198 [patronát: Jáchym].
Otázky k textu 2: 1) Jaké je emické členění textu a jak se má k systému epizod a tzv. epizodních klastrů, a to zejména ve vztahu ep. klastru 3c a 1. 2) Jaký je vztah úplného počátku a konce příběhu a jak je to propojené se zaměřením celého textu? 3) Jakou strukturu text v rámci narativu staví a za jakým účelem? 4) Jak se tato struktura má k emickému členění textu ve vtahu ke slunečnímu cyklu? 5) Jakými transformacemi prochází Bata a se kterými božstvy je možné jej ztotožnit? 6) Jakým způsobem je možné všechna tato odlišná ztotožnění systematizovat? 7) Jak jsou personifikovány i samotné vztahy mezi těmito postavami? 8) Jak do tohoto sémiotického modelu spadá panovník? 9) V čem je síla narativního formátu při popisu těchto vztahů? 10) Jaké z toho plynou závěry a obtíže pro interpretaci (např. jak je nutné uvažovat o postavách v narativu)? 6) 25.3.
Text 3:Martin Pehal, “Culturally Reflexive Aspects of Time and Space in New Kingdom Mythological Narratives.” In Time and Space at Issue in Ancient Egypt, edited by Jean Winand and Gaëlle Chantrain, Hamburg: Widmaier, 2018, s. 151–182 (resp. pouze s. 162–182) [patronát: Jáchym]
Otázky k textu 3: 1) Proč je narativ Příběhu o dvou bratrech zacyklený? 2) Jaké pojetí časovosti to odráží? 3) Jaká jsou podle Douglas základní kritéria „kruhové struktury“? 4) Jak v rámci kruhové struktury funguje chiasmus a jaké příklady je možné identifkovat ve Dvou bratrech? 5) Jak bylo nutno pozměnit vztah emického členění textu ke slunečnímu cyklu oproti systému navrženém v Textu 2? 6) Jakým způsobem pracuje narativ s prostorovým uspořádáním a jak doplňuje uspořádání časové? 7) V jakém smyslu funguje mytologie jako nástroj kulturní reflexe? 8) Co je centrálním paradoxem jakéhokoliv společenského systému? 7) 1.4.
Text 3 nám minulou hodinu zabral více času, než jsem plánoval, ale myslím, že to bylo smysluplné. Bára zároveň navrhla, že bychom si na začátku této hodiny v krátkosti promluvili o tom, zda kruhové (resp spirálovité) mytické struktury rozeznáváte v materiálu, s nímž jste doposavad pracovali. Neo,ekávám, že všichni vystřihnete perfektní analýzu nějakých textů, ale jako otázka k úvaze je to skutečně zajímavé. Pak budeme pokračovat s textem 4, který jistě dokončíme, abychom se vrhli na nenarativní kontext.
Text 4:Martin Pehal: "New Kingdom Royal Succession Strategies and Their Possible Old Kingdom Antecedents", v tisku. [patronát: Helena]
Smyslem četby tohoto textu bude podívat se v detailu na kulturně-historické a symbolické pozadí legitimizačních strategií ve starém Egyptě v období tzv. Nové říše. To je období, v němž vznikal Příběh o dvou bratrech. zdá se, že tato ideologická konstrukce je v pozadí symbolické dynamiky příběhu samotného.
Otázky k textu 4: 1) Jaké jsou tři základní principy spojené s funkcí faraona? 2) V čem spočívá koncepce dvojího těla panovníka a jak souvisí s ústředním paradoxem královského úřadu? 3) Jaký typ následnické strategie egyptský symbolický systém zdůrazňoval? 4) Jakým způsobem je patrilineární, bio-genealogický model komplikovaný termínem sen? 5) V čem spočívala „kulturní bratrovražda“ a jaký paradox z existence tohoto mechanismu vyplývá? 6) V čem spočívá poziční následnictví a jak ho aplikovali staří Egypťané? 7) Jakým způsobem tato aplikace souvisí s paradoxem dvojitého panovníkova těla a kulturní bratrovraždou? 8) V jakém sm
Anotace
Tento seminář navazuje na Mýtus a jeho interpretace 1 (ARL100083). Namísto řeckého materiálu se zaměříme na texty staroegyptské, jež budeme společně analyzovat.
Navážeme na strukturalistickou tradici, ale podíváme se i na sémiotickou analýzu. Naším hlavním cílem nicméně nebude sledování toho, jak se mýtu mají k různým nemytickým rovinám (např. k psychice či společnosti), nýbrž zkoumání vnitřní hlubinné logiky mýtů.
Budeme vycházet z premisy, že ačkoli mýty rezonují s různými rovinami lidské zkušenosti, mají zároveň i nějakou svou svébytnost a nejsou na tyto jiné roviny nikdy plně převoditelné, nýbrž si vytvářejí svět se svými vlastními pravidly. Našim úkolem bude naučit se těmto pravidlům rozumět a dokázat nacházet skrytý řád i v příbězích, které na první pohled mohou působit chaoticky a nesourodě.