Od 1. 12. se seminář koná DISTANČNĚ na adrese https://cesnet.zoom.us/j/5696901101. 6. 10. Úvodní hodina13. 10.
David G. Robertson and Asbj ørn Dyrendal, „Conspiracy Theories and Religion: Superstition, Seekership, and Salvation“, in Joseph E. Uscinski (ed.), Conspiracy Theories and the People Who Believe Them, Oxford: Oxford University Press, 2019, s. 411–421
Otázky: 1) V čem Vám spojení konspiracismu s alternativní spiritualitou připadá samozřejmé, a v čem ho naopak vnímáte jako paradoxní 2) Jak se liší propositional a situational belief? Proč nemůže religionista belief chápat prostě je jako „víru v“? Co všechno může belief v praxi znamenat? Měli byste nějaké příklady ze svého okolí, ze svého života, ať už náboženské, nebo nenáboženské? 3) Co mají společného konspiracismus a paranormální jevy? Věříte v něco paranormálního? Pozorujete u sebe nebo o druhých příklady „magického myšlení“? Co si pod tím představujete? 4) Co je to „cultic milieu“, jaké jsou jeho charakteristiky a v jakém vztahu je k mainstreamu? Máte s tímto milieu ze svého okolí nějakou přímou zkušenost? 5) Jak souvisí kultické milieu s konspiracismem? 6) Jak souvisí konspiracismus s milenialismem? 7) V jakém smyslu jsou konspirační narativy pokračováním náboženské mytologie? Co mají podle Vás tyto narativy něco společného s narativy vytvářenými historiky, a v čem se od nich naopak liší? 8) Proč mainstreamová náboženství ke konspiracismu tolik netíhnou? 9) Jaké jsou v konspiracismu hlavní epistemické strategie? Ilustrujte každou na nějakém příkladu. Liší se tyto strategie v něčem od strategií náboženských? 10) V čem nám paralely mezi konspiracismem a náboženstvím mohou pomoci na konspiracismus pohlížet v lepším světle? Pojistka: Matyáš Lednický 20. 10.
Pokračujeme v Robertsonovi od otázky 4 dál.
Pojistka: Abraham Maurer 28. 10.
Stef Aupers, „‘Trust No One‘: Modernization, Paranoia and Conspiracy Culture“, European Journal of Communication 27/1 (2012): 22–34
Otázky: 1) Znáte nějaké příklady „morální paniky“ ze svého okolí nebo ze sdělovacích prostředků? 2) Co si představíte pod „boundary work“ ve vědě? Znáte nějaký fenomén, který je podle všeho hraniční? 3) Proč není možné konspirační teorie odmávnout jako výron iracionality? 4) K jakému zlomu došlo v polovině 20. století ohledně povahy konspiračních teorií? Jaké rysy byly typické pro konspirace před rokem 1960 a jaké jsou typické pro novou generaci konspirací? 5) Jaké fenomény se podílely na erozi důvěry ve vědu v posledních 100 letech? Jakou roli při tom hraje konspiracismus? 6) Co je „ontologická nejistota“ a jak v moderní době vzniká? V čem se ve věci „neprůhlednosti světa“ podobáme předmoderním lidem a v čem se od nich lišíme? 7) Jak na ontologickou nejistotu reagují konspirační teorie? 8) Co je „Truman-complex“? Znáte ještě nějaký další film, kde se něco takového objevuje? 9) V čem spočívá moderní odkouzlení světa a jaký má existenciální dopad? 10) Jaké podoby může mít „znovuokouzlení“? Znáte z vlastního okolí nějaké příklady? 11) Co má podle autora „New Age“ spiritualita společného s konspirační kosmologií, a v čem se od ní naopak liší? V jakém smyslu je konspiracismus „náboženstvím pro ateisty“? 12) Co je konspiritualita a čím se vyznačuje?
Z Auperse se nejspíš dostaneme jen k prvním pár otázkám.
Pojistka: Adéla Slezáková a Abraham Maurer 3. 11.
A) Pokračujeme v Aupersovi od otázky 8 dál.
B) Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, první draft článku určeného pro Cultural Sociology.
Otázky: 1) Co jsou to sociální mýty a čím se vyznačují? Co z nich dělá „mýty“? 2) Co jsou to politické mýty? Ilustrujte jejich různé podoby na nějakých příkladech (jiných než těch z článku). 3) Co charakterizuje fikční mýty? V čem spočívá jejich mytičnost? Co je pro ně specifické? 4) Jak vypadá u fikčních mýtů jejich vztah k realitě? Kde se na ni napojují? V jakém smyslu jsou prosystémové? Jak u nich funguje aspekt sociální kritiky? Měli byste nějaký jiný příklad než detektivní příběhy? 5) Jak se vztahují konspirační mýty k politickým a fikčním? Co jsou jejich styčné body a co distinkce? 6) Našli byste nějaké přechodové formy mezi jednotlivými ideálními polohami? Přineste příklady. 7) Napadají vás ještě nějaké současné mýty, které nezapadají do navrženého schématu? Možná něco mimo jasného vztahu k politice...? 8) Nacházelo by se podle vás něco v přesném středu trojúhelníku? 9) Jak by do schématu zapadly současné náboženské mýty? 10) Jak vypadá substantivistická definice konspirační teorie? Jak funkcionalistická? Co vlastně znamená substantivistická, funkcionalistická? Jaký je s těmito dvěma typy definic problém? 11) Jak lze oba typy zkombinovat a jaké to má výhody? Zkuste si to cvičně aplikovat na nějakou vám známou konspirační teorii. Má to podle vás nějaké možné nevýhody nebo rizika? 12) Jak funguje přechod od politických mýtů k mýtům konspiračním? Lze v něm vysledovat nějaké zlomy? 13) V čem může politické zacházení s konspiračními mýty být výhodné, a v čem je naopak riskantní? Napadají Vás další příklady než ty uvedené v článku? 14) Jak by do schématu z článku zapadly desinformace?
Článek čtěte v první fázi v „čisté“ verzi. Jakmile si ho ale přečtete a zodpovíte si otázky, podívejte se i na verzi komentovanou. Některé komentáře do ní už vložil Honza, Vy můžete případně vložit jakékoli další (přes záložku Revize, ikonka „Nový komentář“ zhruba uprostřed; vkládání je anonymní, byť se můžete dovnitř do komentáře podepsat, budete-li chtít). V komentářích můžete řešit, co Vám z textu není jasné, kde podle Vás argumentace drhne a chtěla by lépe vyztužit, kde Vám text přijde nepřesvědčivý či příliš zjednodušující, jaké návrhy na zlepšení Vás napadají, jaké širší otázky ve Vás text vyvolává apod. Při hodině pak budeme probírat jak základní odpovědi na otázky, tak komentáře k článku.
Pojistka: Karolína Zetková 10. 11.
Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, od otázky 2 dál.
Pojistka: Barbora Churaňová + Václav Koudelka 24. 11.
Radek Chlup, „Conspiracy Narratives as a Type of Social Myths“, od otázky 5 dál.
Pojistka: Jakub Jahl 1. 12.
Peter Knight, „ILOVEYOU: Viruses, Paranoia, and the Environment of Risk“, The Sociological Review 48/Suppl 2 (2000): 17–30
Otázky: 1) Jakým způsobem figurovaly viry a choroboplodné zárodky v populární imaginaci až do 70. let? Co byly typické příklady „infekce“ na společenské úrovni? 2) Jak se „infekční“ rétorika proměnila od 80. let? Jakému posunu to odpovídá ve vědeckém imunologickém diskurzu? Co by bylo společenskou obdobou autoimunitního onemocnění? 3) V čem spočívá postmoderní „společnost rizik“? V čem je to novinka ve srovnání s klasickým moderním přístupem nebo s přístupy tradičních společností? Jakými strategiemi rizikům čelíme? Kde všude vidíme zdroj rizika? Jaký vliv má na pojetí rizika globalizace? Ilustrujte na příkladech, včetně současné pandemie. 4) Jak na postmoderní společnost rizik reagují konspirační teorie? V jakém smyslu jsou kompenzační fantazií? Jak to, že jejich negativní obraz světa může být pro někoho uspokojivý? Ilustrujte na covidových konspiračních narativech.
Konspirační teorie jsou dnes stále rozšířenějším fenoménem, který zvláště při covidové pandemii zaznamenal další velký rozmach. Zatímco běžně jsou chápány jako projev iracionální patologie, v našem semináři se je pokusíme vzít vážně – ne v tom smyslu, že bychom doslovně věřili jejich dílčím tvrzením, ale v tom, že tato tvrzení budeme chápat jako symbolické obrazy, které nakonec opravdu vyjadřují něco reálného.
Konspirační narativy vlastně představují moderní obdobu mýtů (ostatně se i z některých tradičních mýtů čerpají, např. z těch gnostických), které ve vší své fantasknosti pravdivě vyjadřují něco reálného, čím daná kultura žije. Na semináři budeme číst články, které konspiracismus analyzují právě tímto způsobem a ukazují ho jako přirozenou reakci na odcizující modernitu a jako formu „racionálního znovuokouzlení“.