Annotation
Kurz začíná 20. 2. 2023.
V kurzu se zaměříme na základní existencialistické myslitele, kteří se zároveň nějak potýkali s vírou, ať již proto, že ji hledali (Kierkegaard, Weilová) nebo proto, že se jí chtěli zbavit (Sartre). Vztah existencialistů k víře je obzvláště napjatý. Člověk má přece tvořit sám sebe, mnohdy v radikální opuštěnosti. To je ostatně hlavní sdělení J.P. Sartra, vášnivého atheisty, který tvrdil, že existence předchází esenci. Ale i on je stižen náboženskou kletbou. Sice chce uniknout Bohu, ale jeho koncepce subjektivity je vystavěna na dualitě pomíjivé nezajištěné kontingence a takřka náboženské touze po absolutním, nutném určení. Právě na tomto pozadí může tvrdit: „člověk je marná vášeň“ – marná ve vztahu k boží absolutnosti. Je náboženské hledisko nakonec i v existencialistickém pojetí nutné?
I. Úvod
I. Kierkegaard: Bázeň a chvění
II. Kierkegaard: Bázeň a chvění
III. Derrida: O Kierkegaardovi
IV. Sartre, Bytí a nicota, I
V. Sartre, Bytí a nicota, II
VI. Sartre, Existencialismus je humanismus
VII. Camus – Mýtus o Sisyfovi
VIII. Člověk revoltující
IX. Simone Weil
X. Simone Weil
XI. Existencialismus dnes
XII. Závěr