Syllabus
4. 10. Úvodní hodina 11. 10. Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", kapitola z chystané knihy Jak rozumět náboženským jevům: úvod do symbolického myšlení a jednání. 1) Ilustrujte na pojetí darů rozdíl mezi řádem krátkodobých a dlouhodobých transakcí? Použijte k tomu pokud možno jiné příklady než ty z textu. Vidíte nějaké zbytky systému darů v naší společnosti? 2) V čem spočívá přechod od systému směny darů k systému votivních darů? Jak se liší sociální účinek obou systémů? Znáte nějaký jiný příklad společnosti, než je starověké Řecko, v níž k takovémuto přechodu došlo nebo v níž oba systém dokáží existovat paralelně? Máme dnes v naší společnosti něco, co pro nás dokáže plnit roli analogickou k votivním darům? 3) Co má votivní dar společného s obětí a čím se od ní liší? Máme i v naší společnosti něco, co by aspoň zčásti fungovalo podobně jako starověká oběť sta krav? 4) Jak je možné, že nadčasový řád mohou symbolizovat i obětiny, které jsou samy zosobněním pomíjivosti? 5) Jak dokáže oběť člověka osvobozovat z řádu otrockého užívání věcí? Napadají Vás nějaké další příklady z naší vlastní společnosti kromě těch v textu uvedených? 6) Jak lidí dokáže osvobozovat z utilitárního řádu věcí a dodávat jejich životu transcendentní přesah askeze či živení mnišské vrstvy? Jak to dokázaly indiánské potlače? Napadají Vás nějaké podobné příklady z naší vlastní společnosti? 7) Jak fungoval vztah dlouhodobého a krátkodobého řádu ve středověku? Jak tento vztah proměnil kalvinismus? Jak se v něm vydělávání peněz mohlo stát zbožnou činností? Jak v sobě kapitál propojuje rysy krátkodobého i dlouhodobého řádu? 8) Jak se z kalvinistického kapitalismu zrodil sekularizovaný kapitalismus? 9) Jak konzumerismus řády krátkodobých a dlouhodobých transakcí propojuje v jeden řád? Jakou roli při tom hraje luxus a čím se konzumeristické pojetí luxusu liší od tradičního luxusu rituálních darů? 10) V čem Vánoce ilustrují povahu moderního konzumerismu? Jak se při nich konzumerismus může stávat zdrojem transcendence a osvobození z utilitárního řádu věcí? V čem se nám toto spíše daří, a v čem spíše nedaří? 11) Jaké všechny výhody a nevýhody moderní konzumerismus má? Napadají Vás ještě nějaké další kromě těch v textu uvedených? 12) Jaký způsob převodu řádu krátkodobých transakcí na řád dlouhodobých transakcí se snaží nastolit klimatické hnutí, a v čem se mu to podle Vás daří a v čem spíš nedaří?
Pojistka: Adéla Slezáková 18. 10. Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", od otázky 4 dál.
Pojistky: Tereza Kcholová a Ema Polednová 25. 10.
A) Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", od otázky 8 dál.
Pojistky: Aneta Roztomilá a Rozálie Rozkovcová
B) Referát Barbory Churaňové: Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 1. (Společně pak budeme další hodinu číst kap. 2, referát tedy k ní bude tvořit pozadí, které Vám následně usnadní četbu.) 1. 11.
A) Radek Chlup, "Náboženství a ekonomie", otázka 12.
B) Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 2: „Shopping as Sacrifice“ 1) Co má na základní rovině společného oběť s nakupováním? 2) Jak Bataille kritizuje kapitalismus a jakou koncepci oběti za účelem této kritiky buduje? V čem Miller s Bataillem souhlasí, a v čem ne? 3) Jak se Miller staví ke koncepcím, které jádro oběti spatřují v násilí? 4) [Stage One] Jakou roli podle Millera při oběti doopravdy hraje vize marnotratného mrhání a jak se s ní při oběti pracuje? Jak lze totéž ukázat i na nakupování? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 5) [Stage Two] Jakým rituálním postupem se při oběti vize mrhání promění ve zbožný symbolický akt? 6) Jak se totéž děje při nakupování? Co při něm odpovídá části obětiny odevzdané bohu a proč? Jak je možné, že nás z utilitarismu nevysvobozuje mrhání, nýbrž šetření? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 7) [Stage Three] Čemu při oběti odpovídá návrat do profánního světa? Čemu analogicky odpovídá při nakupování? Odpovídá to Vaší nákupní zkušenosti? 8) Co feministické badatelky znepokojuje na roli žen při nakupování a jak na jejich kritiku Miller odpovídá? 9) Co si o Millerově kritice Bataille myslíte ve světle předchozího (mého) textu? Vylučují se oba pohledy, nebo si dovedete představit nějaké jejich usmíření?
Pojistky: Natálie Víšková a Barbora Svěráková 8. 11.
Daniel Miller, A Theory of Shopping, Cambridge: Polity, 1998, kap. 2: „Shopping as Sacrifice“, od otázky 5 dál.
Pojistky: Pavel Havlík a Tomáš Hejtmánek 15. 11. = hodina odpadá = 22. 11.
A) Referát Zuzany Tréglové: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 4 „Traditional and Modern Hedonism“.
B) Referát Terezy Malé: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 6: „The Other Protestant Ethic“.
C) Referát Jany Pinto: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 7: „The Ethic of Feeling“, + sekce „The Decline of Sensibility“ z kap. 9, + sekce „Puritan and Romantic: Conflict or Symbiosis?“ z kap. 10.
D) Společná četba: Colin Campbell, The Romantic Ethic and the Spirit of Modern Consumerism, New Extended Edition, Cham, Switzerland: Palgrave Macmillan, 2018 (19871), kap. 5: „Modern Autonomous Imaginative Hedonism“, pouze s. 140–151
Kapitola navazuje na předchozí kap. 4, v níž Campbell vysvětluje rozdíl mezi tradičním hédonismem, který hledá slast přes vnější stimuly, a moderním hédonismem, který ji vytváří i přes práci s emocemi, jež dokáže navozovat imaginací (viz více v referátu z kap. 4). Proto je moderní hédonismus sebeiluzivní. V úvodu kap. 5 Campbell dále vysvětluje, že v moderním hédonismu nejde primárně o „fantazírování“ (fantasizing), která nezná hranic, ale spíše o „denní snění“ (daydreaming), které respektuje realitu a má povahu imaginativní anticipace. Zdálo by se sice, že větší potenciál pro tvorbu slasti má fantazírování, ale nerealističnost mu bere sílu. Denní snění proto vyvolává větší slast právě onou možností, že by mohlo dojít naplnění. Je to vzrušení z anticipace. Tím vzniká dvojí touha: touha po slasti vyvolávané představou a touha po naplnění této představy.
Otázky:1) Proč moderní hédonismus stojí na neustálém vyhledávání nových slastí a na nespokojenosti či odkládaném uspokojení? Odpovídá to Vaší zkušenosti? 2) Proč podle Campbella v rámci konzumerismu na samotných výrobcích vlastně nezáleží? Na čem tedy záleží? Odpovídá to Vaší zkušenosti? 3) V čem je konzumerismus pravým opakem materialismu? 4) O co jde z tohoto hlediska v reklamách? 5) Jakými dalšími příklady lze předvést, že výrobky slouží primárně jako pomůcky pro snění? Hledejte příklady i ve své vlastní zkušenosti. 6) V čem z tohoto hlediska spočívá vkus? Ilustrujte to na dalších příkladech, než jaké uvádí Campbell. Jaký je u vkusu vztah mezi individuálností a kolektivností? 7) Proč vzrušující nespokojenost nenabourává ani fakt, že v naší bohaté společnosti mnohé své touhy dokážeme okamžitě uspokojit? 8) Jak by bylo možné uniknout z konzumerismu?
Pojistky: Vojtěch Javorek a Alexa
Annotation
Konzumerismus je jedním ze základních rysů modernity již od konce 18. století, kdy se podle Colina Campbella zrodil „z ducha romantismu“. Do nových výšin se však dostal až v 80. letech s nástupem neoliberalismu s a ním související kulturou autenticity. Řada autorů konzumerismus kritizuje a pokládá ho za odcizující. V našem semináři ale na něj budeme hledět neutrálně jako na specifický kulturní étos, který má jak své stránky světlé, tak stinné.
Seminář bude mít tři části. V první se na konzumerismus podíváme obecněji jako na sekulární variantu oběti a rozebereme si jeho symbolickou logiku. Ve druhé části na konzumerismus pohlédneme historicky a v návaznosti na Colina Campbella si probereme jeho vznik v 18. století z „romantické etiky“ v návaznosti na sentimentalistické proudy protestanstké teologie. Ve třetí části se pak zaměříme na stále rostoucí roli, kterou má konzumerismus v uplynulých desetiletích, jež Charles Taylor označuje jako „věk autenticity“. Budeme si všímat, jak se s nástupem neoliberálního konzumerismu mění povaha náboženství, ale stejně tak nás bude zajímat, že i konzumerismus sám vykazuje stále silnější náboženské rysy: je o identitě, autenticitě, zkušenosti a má kultickou dimenzi („kult značky“).